Robert Schuster: Lídr německé opozice Merz vsadil na riskantní migrační kartu
Necelý měsíc před předčasnými parlamentními volbami došlo v Německu k zásadnímu obratu, který možná ovlivní tamní politiku na dlouho dopředu. Pod dojmem dalšího případu, kdy odmítnutý žadatel o azyl, který měl být už dávno vyhoštěný ze země, zabil dva lidi, ohlásil šéf německých opozičních křesťanských demokratů Friedrich Merz radikální obrat v migrační politice.
A to nikoli až po volbách, až povede příští vládu, ale zásadní změna může nastat hned příští týden, při nejbližší schůzi Spolkového sněmu.
Čtěte také
S trochou zjednodušení by se dalo konstatovat, že předseda strany, která má dlouhodobě nejlepší vyhlídky na volební vítězství, chce prakticky totéž, co začal hned po nástupu do úřadu uskutečňovat staronový americký prezident Donald Trump. I Merz chce okamžité zpřísnění režimu na německých hranicích, k čemuž budou patřit i trvalé kontroly.
Nově se už nemají dostat do země téměř žádní žadatelé o azyl, a kdo se pokusí překročit hranici ilegálně, má být okamžitě vrácen zpět. Merz chce také dát spolkové policii nové pravomoci, aby mohla přímo zatýkat běžence, kteří se do Německa chtěli dostat ilegálně, a mohla vyhošťovat odmítnuté žadatele do zemí původu.
Otevřené dveře extremistům?
Největší rozruch ale Merz vzbudil tím, když rovnou prohlásil, že je mu jedno, kdo bude pro návrhy jeho strany v parlamentu hlasovat. Takže jinými slovy nevyloučil ani, že by potřebné hlasy mohly přijít od protimigrační Alternativy pro Německo (AfD).
Čtěte také
S ní přitom až dosud jakoukoli spolupráci odmítal. Spolu s liberálními Svobodnými demokraty (FDP), několika nezařazenými poslanci a zákonodárci za Spojenectví Sahry Wagenknechtové by mohly získat Merzovy návrhy potřebnou většinu, takže německá azylová politika by mohla být zpřísněna ještě před volbami.
Pro Merze jde o riskantní manévr. I v jeho vlastní straně je stále ještě hodně stoupenců otevřeného přístupu k migraci, jak ho kdysi prosazovala dlouholetá kancléřka a šéfka strany Angela Merkelová. O postoji velké části německé veřejnosti a hlavních sdělovacích prostředků nemluvě.
Tady však stojí za připomínku Merzova slova, když prezentoval své návrhy. Doslova totiž řekl, že během uplynulých deseti let postupovalo Německo ve věci poskytování azylu chybně. To není možné chápat jinak než jako totální distancování se od Merkelové.
Takže šéf křesťanských demokratů jde do plného rizika, že během necelých čtyř týdnů, které ještě zbývají do voleb, bude hlavními tvářemi končící vlády sociálních demokratů a Zelených, kancléřem Olafem Scholzem a jeho vicekancléřem Robertem Habeckem osočován z toho, že údajně otvírá dveře extremistům, neboť navrhuje prakticky totéž, co už dlouho požadují i oni.
Svým obratem proto vsadil lídr křesťanských demokratů všechno na tuhle kartu. Jenomže i v politice platí, že kdo řekne A, musí říct i B. Takže bude případné společné hlasování křesťanských demokratů s Alternativou pro Německo pouze jednorázovým flirtem? Nebo se z toho může časem stát něco trvalejšího, co bude znamenat, že tato strana, kterou považuje tajná služba za „zaručeně extremistickou“, bude propuštěna z politické karantény? V německé politice je v každém případě zaděláno na něco, co ji může silně změnit.
Autor je editor deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka