Restituce a náhrady církvím nestačí, farníci by měli přispívat více i do kasiček, navrhuje ekonom Češka

„Ti, kteří to počítali, si naivně mysleli, že když církve investují do nějakého podnikání, tak budou vydělávat dost na to, aby jim to pokrylo ztrátu z toho, že stát je přestává financovat,“ upozorňuje v debatě Vertikály ekonom Češka a vysvětluje:

Čtěte také

Zdanění restitucí mělo potrestat církve, byla to cena za vznik koalice, míní Bartošek (KDU-ČSL)

„Stát dává každý rok o šest milionů korun méně než v předchozím roce. Jenže se zapomnělo na to, že náklady naopak o dalších šest milionů rostou. Vznikla tady mezera. A kdyby církve měly investovat tak, aby tuto mezeru zafinancovaly, tak by musely investovat s dvojnásobnou ziskovostí, než se původně počítalo.“

Původní představy přitom počítaly s tím, že církve investují se ziskem 4 procent, připomíná ekonom: „Jak jim ale rostou náklady, musely by investovat se ziskem zhruba osm procent ročně. Ale to je hodně vysoko nastavená laťka, toho nedosahují ani ty nejlepší společnosti, které jsou na to profesionálně připravené a své týmy budují desetiletí.“

Návratnost podnikatelských investic církví by neměla být osm procent, ale třeba šestnáct. A to už je úplná utopie.
Roman Češka

Církve navíc část peněz, které postupně dostávají od státu, nepoužívají na podnikatelské investice. „Ale investují do charity, sociálních a zdravotních služeb, kde ta míra návratnosti není tak vysoká. Část se investuje do obnovy památek, kulturního fondu, do pastorace. To znamená, že návratnost podnikatelských investic by neměla být osm procent, ale třeba šestnáct. A to už je úplná utopie.“

Investice do lidí

Přesto by se podle ekonoma Češky mohly církve se svou finanční situací dobře vyrovnat, pokud by si uvědomily, že mají specifické postavení ve společnosti. 

Čtěte také

Velký exodus. Evropany pryč z církví ženou rozmanité skandály i úspory na daních

„Poskytují pastorační a duchovní služby, které nenabízí nikdo jiný. A tyto služby mají také své výnosy. To jsou například sbírky lidí v kostele, kasičky, dary,“ přibližuje ekonom a navrhuje: 

„Církve by měly více investovat do práce ve farnostech, do práce s lidmi, aby lidé byli štědří a vlastní církev podporovali. Návratnost této investice totiž může být mnohem větší. Když dá dnes člověk v pražské diecézi asi 25 korun za víkend do kasičky, ale vydělává 35 tisíc korun, tak to je velmi malé procento, které přispěje. Kdyby lidé vnímali církev jako tu svoji, že za ni mají nést odpovědnost, tak dají do celkového hospodaření mnohem více peněz, než si církve dokážou vydělat podnikáním.“

Pět procent příjmu

Další host debaty Vertikály, bývalý diplomat a dnes synodní kurátor Českobratrské církve evangelické Jiří Schneider soudí, že movitější členové církví by mohli přispívat až pět procent svých platů. 

Čtěte také

Pandemie jako boží trest? Fake news se teď míchají s populistickým ezoterismem, říká religionista Václavík

„Chceme, aby faráři měli průměrný plat. Dosud byli podfinancovaní, my chceme, aby jejich plat odpovídal vzdělání a kompetencím. Kdyby dvacet lidí přispělo pěti procenty svých výdělků, dosáhli bychom na to alespoň v čistých číslech, i když potřebuje i peníze na odvody.“

Uplatnit by se měla solidarita mezi církevními sbory, protože některé farnosti jsou zkrátka ekonomicky slabší.

„Myslím, že by to byla správné. Je logické, abychom přispívali na náš sbor. Když se podíváme na to, co jsou lidé ochotní naší zemi dát třeba po tornádu, tak jen naše diakonie vybrala přes 20 milionů korun. Když lidé vidí, že to má smysl, tak jsou ochotní,“ uzavírá debatu Vertikály Schneider.

Poslechněte si celou debatu Vertikály o investicích českých církví. Moderuje Lucie Vopálenská.

V první části pořadu Vertikála uslyšíte o tom, že papež se po operaci vrátil do Vatikánu a chystá se na návštěvu Slovenska. Stálo za to vyhlašovat kontroverzní dogma o papežské neomylnosti, když ho papež téměř nevyužívá? A proč se zkoumá 103 let po jeho smrti pravost ostatků cara Mikuláše II.? Moderuje Adam Šindelář.