Miloslav Vlk byl rovný jako pravítko a náročný hlavně na sebe, vzpomíná jeho spolupracovnice Pohořalá

Miloslav Vlk si obecně hledal členy svého týmu především v hnutí Fokoláre, které znal a jehož součástí je i Hana Pohořalá.

Čtěte také

Kardinál Miloslav Vlk: Postkomunistické země jsou citlivější na svou svobodu a nemají rády nařizování a tlak

„Na druhou stranu to nebylo výlučně, protože sekretářem, tedy nejbližším osobním tajemníkem, nikdy nebyl nikdo z hnutí. Slučovalo se to. Zkrátka chtěl, aby to byl člověk, kterému může důvěřovat. A k tomu čerpal ze známostí,“ říká Pohořalá o způsobu, jakým Vlk hledal své spolupracovníky.

Kardinál měl pověst skromného člověka, byl sportovec tělem a duší. Měl rád rychlou jízdu na kole i v autě, ale v období, kdy byl arcibiskupem, se mnoha z toho musel vzdát.

Nedocenění od matky a přijetí od Boha

Miloslav Vlk se mohl ve funkci arcibiskupa cítit mnohokrát sám, hodnotí jeho někdejší spolupracovnice. „V rozhodnutích a nesení důsledků těchto rozhodnutí určitou vnitřní samotu cítil,“ míní a přibližuje, že složité bylo pro něj i odejít z funkce arcibiskupa. 

Čtěte také

Vysvěcením českobudějovickým biskupem začala kariéra Miloslava Vlka. Pracoval i jako umývač oken

Hana Pohořalá vzpomíná na situace, kdy Miloslav Vlk zažil třeba velké nepochopení. Tehdy se mu vracel pocit dětského nedocenění ze strany přísné maminky. „Mateřská láska je tak neskutečně důležitá v prvních letech života, že byť mu pak bylo osmdesát, nějakým způsobem to v něm zůstávalo.“ V těchto chvílích se prý Vlk opíral o otcovský vztah s Bohem, odkud čerpal sílu.

V jeho životě byla velmi silná antitotalitní linka. „Sama pro sebe jsem si to nazvala, že pan kardinál byl rovný jak pravítko. On se nikdy neohnul. I když to bylo nepopulární. To byla obrovská zkušenost jeho života, která ho utvářela na celý život.“

Z čeho by měl Miloslav Vlk největší radost, to je jeho odkaz, že Bůh miluje opravdu každého člověka.
Hana Pohořalá

V těchto dnech vychází kniha Vladimíry Vaníčkové a kolektivu s titulem Miloslav kardinál Vlk, reflexe a vzpomínky. Součástí autorského týmu byla i Hana Pohořalá.

„V jeho osobě je zachycená určitá historická etapa. Z čeho by měl ale největší radost, to je jeho odkaz, že Bůh miluje opravdu každého člověka. To, kdyby mohl, by nám z té knihy podtrhl červeně, jak on měl ve zvyku. Takové to: člověče, nezoufej, je tady Bůh, který na tebe myslí.“

Jak náročná byla práce pro kardinála Vlka? Poslechněte si celé Hovory, ptá se Eva Hůlková.