Společnosti chybí duchovní základ. Osobnosti vzpomínají na Miloslava Vlka

Historik Jaroslav Šebek s Miloslavem Vlkem roky spolupracoval. K civilním tématům se podle Šebka dostal poté, co přestal být pražským arcibiskupem v roce 2010. „Tíha úřadu, která z něj spadla ho osvobodila aby byl otevřenější a kritičtější.“

„Kardinál Vlk byl člověk mnohovrstevnatý. Postupem doby jak zrál ve funkci se pomalu dostával na jádro křesťanství i lidství. Charakterizovala ho otevřenost a porozumění pro člověka i společnost,“ vzpomíná Šebek. „Hovořil vhod i nevhod. A dokázal věci říct i ostře.“

Podle Šebka Vlk velice těžko nesl, že se v posledních letech začíná vše zamlžovat, jak lidé utíkají k bulvarizovanému obsahu. Zasazoval se o to, aby zůstala zachována svoboda veřejnoprávních médií. Stál o to, aby jejich hlas byl slyšet.“

Podle plzeňského biskupa Tomáše Holuba je právě Miloslav Vlk člověk, který zavedl duchovní službu v Armádě ČR. „Nešlo o vnucování víry, ale aby duchovní naslouchal a doprovázel lidsky.“

Duchovní základ nemyslím náboženský, ale obecný duchovní základ. Respekt k druhému, respekt k životu. To nemusí být vázáno přímo na náboženství.Miloslav Vlk - podzim 2016

Jaké byly poslední dny karinála?

Se ztrátou sil se kardinál vyrovnával dobře. „Měl obrovskou chuť žít, nemoc ignoroval. Plánoval, co by mohl udělat, zajímal se o dění ve společnosti i církvi.“ Antonín Randa z občanského sdružení Cesta 121, které pomáhá starým kněžím.

Péče o kardinála probíhala stejně jako o ostatní kněží. „Pro nás je změna jen ten mediální rozruch,“ říká Randa. „S kardinálem se znám 20 let, takže jsem chodil navštěvovat někoho, koho jsem dobře znal, v tom to pro mě bylo něco jiného.“

Když se Miloslav Vlk dozvěděl o své nemoci, utěšoval lékaře, kteří mu to sdělovali i lidi, kteří se o něj starali. „Na své bolesti si nestěžoval,“ připomíná Jaroslav Šebek.