Regály v obchodech budou prázdné už na konci roku, vzkazuje Rusům z exilu ekonom Lipsic

Člověk by myslel, že v „prázdném Rusku“ budou mít k životu dostatečný prostor i slepice – letošní zima ale přinesla vaječnou krizi, která se dokonce stala státní záležitostí.

Pro vývoj na bojišti je zásadní horizont 12 až 18 měsíců, a tam žádné výrazné ekonomické problémy nevidím.
ekonomka Alexandra Prokopenková

Protože jeden rozzlobený důchodce si na situaci stěžoval prezidentovi v televizi. Vejce v zimě zdražila o víc než 60 procent, případně zmizela z regálů obchodů úplně.

Regály v ruských supermarketech mohou být prázdné už na konci letošního roku.
ruský ekonom Igor Lipsic,

Tato zvláštní situace nastiňuje o ruském hospodářství mnohé. I o tom, jak se mění v době války. Vše se točí kolem importu, práce a kurzu rublu.

Vaječná krize

Vaječná krize začala, když Rusko přestalo produkovat vlastní vejce a rozhodlo se je dovážet z Nizozemska. Přestože vejce nepodléhají západním sankcím, objednávky nedorazily – bankovní transakce mezi Ruskem a Západem jsou totiž z velké části přerušené.

Čtěte také

Libor Dvořák: Ruská ekonomika se nehroutí

Nizozemci chtěli nejdřív vidět peníze, které ale ruští chovatelé nemohli poslat. Kuřata ve velkochovech navíc přežívají pouze tehdy, jsou-li očkována a polykají antibiotika – a léky se do Ruska dřív dovážely také ze Západu. Je sice možné reorganizovat dodavatelské řetězce, to ale trvá a stojí to peníze.

Obecně platí, že veškerý dovoz do Ruska zdražuje, protože rubl globálně ztrácí hodnotu. V roce 2021, ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, zaplatili Rusové za jeden dolar asi 73 rublů. V současnosti se kurz pohybuje kolem 92 rublů za dolar, což znamená 26procentní ztrátu hodnoty měny.

Ještě komplikovanější je situace na pracovním trhu. Soukromé firmy, včetně drůbežích farem, přicházejí o zaměstnance ve prospěch státu. Přestože se Putin prozatím zdržel všeobecné mobilizace, předpokládá se, že k posílení armády bylo odvedeno dalších 330 tisíc mužů.

Čtěte také

Ruská ekonomika plynule přechází z „dedolarizace“ v „jüanizaci“, myslí si novinářka ze serveru Moscow Times

Mnozí z nich se už nevrátí. Podle informací z Kyjeva bylo do konce března ve válce zraněno nebo zabito víc než 430 tisíc ruských vojáků. Spojené státy předpokládají asi 300 tisíc ruských obětí.

Válka nepotřebuje jen vojáky, je také potřeba vyrábět zbraně a uniformy, rozšiřovat nemocnice a transportovat materiál na frontu. I kvůli tomu chybí lidé na trhu práce. Ruský stát totiž nabízí vyšší mzdy i bezpečnost. Každý, kdo pracuje ve státním sektoru a je důležitý pro válečné úsilí, může předpokládat, že se vyhne odvodu.

Země neroste

Pokud Putin přímo či nepřímo využije miliony lidí pro útoky na Ukrajinu, musí se to odrazit i na ruském hospodářství. Oficiálně se uvádí, že ekonomika země loni vzrostla o 3,5 procenta, země ale nezbohatla. Údaj totiž „nafoukly“ platy vojáků a výroba zbraní, podotýká německý deník.

Čtěte také

Ruská ekonomika zatím není na kolenou. Odříznutí od světa zvládne jako nikdo jiný, píše The Economist

Vzhledem k tomu, že pracovníci jsou v Rusku stále vzácnější, mzdy, a tím také poptávka rostou, víc služeb a zboží pro civilní obyvatelstvo se ale neprodukuje. V důsledku rostou i ceny.

V roce 2023 byla oficiální ruská inflace 7,4 procenta, a proto ruská centrální banka zvýšila úrokové sazby k 16 procentům. Takže na půjčky už nedosáhne nikdo kromě státu, a v zemi se tím pádem ani neinvestuje.

Válečné výdaje zasáhly ekonomiku, která je už tak zastaralá a postavená pouze na vývozu přírodního bohatství. Rusko má problém s prodejem plynu.

Čtěte také

RADIOžURNáL

Proč zkrachovala mírová jednání. Ruská ekonomika a sankce

Před vypuknutím války dovážela Evropská unie z Ruska více než 150 miliard metrů krychlových plynu ročně, v roce 2023 to byla sotva třetina. Pro Moskvu je ale složité získat nové odběratele, protože výstavba plynovodů trvá roky.

Lépe to vypadá s ropou. Hlavním odběratelem se stala Indie. Otázkou je, za jakou cenu. Indové pravděpodobně požadují výrazné slevy, protože si dobře uvědomují, že Rusové potřebují kupce.

Rusko od napadení Ukrajiny přestalo zveřejňovat exportní statistiky. Moskva nicméně přiznává, že vývoz loni poklesl téměř o 30 procent a jeho finanční hodnota se snížila na pouhých 425 miliard dolarů. Ekonomická situace v největší zemi světa je tedy špatná. Odhady toho, jak dlouho může Putin problémy skrývat, se liší.

Prázdné regály?

Ekonomka Alexandra Prokopenková, která dřív pracovala v ruské centrální bance a dnes působí v berlínské nadaci Carnegie Foundation, říká: „Pro vývoj na bojišti je zásadní horizont 12 až 18 měsíců, a tam žádné výrazné ekonomické problémy nevidím,“ řekla nedávno.

Čtěte také

V eurovolbách jde o budoucnost. Putin by nejradši zničil Green Deal, říká francouzská ekonomka

Ruský ekonom Igor Lipsic, který také žije v exilu, je víc pesimistický. „Regály v ruských supermarketech mohou být prázdné už na konci letošního roku,“ myslí si.

Hospodářské vyhlídky Ruska jsou v každém případě chmurné, protože Putin nemá žádnou strategii. Pro hospodářství není důležité, jestli země válku vyhraje, nebo prohraje.

A i kdyby Rusko zvítězilo, Putin by potřeboval obrovské množství vojáků, aby si sousední zemi udržel. Moskva navíc bude muset stále zbrojit kvůli vlastní obraně. Válečné hospodářství tak pravděpodobně nikdy nedojde konce, ale na to je země příliš chudá, konstatuje Die Tageszeitung.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách, připravili Jakub Rerich a Tea Veseláková.