Rapidně roste počet seniorů na pokraji bezdomovectví. Sociální dávky považují za nedůstojné a něco pro chudáky, říká Lorman (Život 90)
V poslední době rapidně roste počet lidí nad 65 let, kteří končí na ulici. Alespoň to tvrdí nezisková organizace Naděje, která poskytuje po celé ČR pomoc lidem v nouzi.
Tepličtí bezdomovci požádali o pomoc s úklidem „Domu hrůzy“. Sami začali s likvidací svých odpadků
Z dálky viditelné odpadky mizí z ochozů ruiny nedokončeného lázeňského domu v Teplicích. Objekt obývá několik desítek bezdomovců. Řada z nich se nepořádku chtěla zbavit, a sociální pracovníci jim s tím pomohli.
Potvrzuje to i předseda a zakladatel organizace Život 90 Jan Lorman. „Je to v posledním půl roce velký problém a zaznamenali jsme to i my, i když nejsme pro lidi bez domova zacíleni,“ říká.
Narůstají jim totiž hovory seniorů na linku důvěry, kde se ptají na to, co dělat, když se dostanou do finanční nouze. „A to je předzvěst toho, že je to pro starší lidi čím dál větší problém. V posledním půl roce nám volaly desítky seniorů na pokraji bezdomovectví,“ dodává Lorman. Jak si to zakladatel Života 90 vysvětluje?
„Když se dostanete do starobního důchodu a přestanete pracovat, skokově vám poklesnou příjmy. Spousta lidí na to není vůbec připravena. Nemají vypořádány finanční záležitosti tak, aby přechod zvládli.“
Další věcí jsou pak náklady na bydlení, a pokud má senior větší byt, který teď vlastně ani není možné vyměnit za nedostatkový menší, dostává se do velké krize.
„V neposlední řadě hraje roli rodina, která často nechce doma snášet někoho, komu musí dávat víc… Ať je to starý člověk, nebo někdo další z rodiny. Tím je myšlena závislost, a to jak na alkoholu, tak na drogách, což se nevyhýbá ani starým lidem,“ vysvětluje.
Sociální dávky?
Stát ale na podobné lidi pamatuje a mohou zažádat o sociální dávky. Podle Jana Lormana o tom lidé vůbec nevědí, a když už nějaké povědomí mají, tak „jim to připadá nedůstojné a jako něco pro chudáky“. Nakonec skončí jako bezdomovci a cesta zpět je velmi obtížná.
Daniel Kroupa: Bezdomovci
Máme teplý podzim a mnohý z nás si libuje, že přes den nemusíme topit a když vysvitne sluníčko, můžeme posedět u kávy i venku.
„Ti, co jsou na ulici delší dobu, tak už se se svým osudem smíří a zavolají nám na bezplatnou linku (800 157 157) jen když se jim něco stane. Když je někdo okrade nebo když onemocní. Nevolají proto, že by chtěli změnit svůj způsob života.“
Je tady ještě jedna šance, to když se dostanou do nemocnice, která jim může pomoct se v sociálním systému zachytit. „Problém je, že aby jim někdo mohl pomoct, musejí být střízliví,“ dodává.
Víc si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru. Ptala se Věra Štechrová.
Související
-
Nechci tady umřít, říká bezdomovec Jan. V mrazivých dnech pomáhá lidem bez domova Armáda spásy
Azylové centrum Armády spásy v Karlových Varech v mrazivých dnech pomáhá desítkám lidí bez domova. Lidé dostávají teplý čaj, svačinu a můžou přečkat noc v teple.
-
V Řecku nikdy nebudete hladový bezdomovec. Vždycky tam...
Kalimera. Dobrý den. Asi jediné, co se Češi naučí na dovolené v Řecku. Ale o to radši se tam vrací. Za sluncem a dobrou kuchyní. A pro olivový olej.
-
„Lítost je dobrá věc. Vyděláš na ní prachy,“ říká trumpetista...
Jazzový trumpetista, hudební skladatel, a tak trochu i malíř Laco Déczi emigroval v roce 1985. Ve svých 46 letech nejdříve do Německa. Imigrační úředník mu tam věšt...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
