Radovan Holub: O babylónu jazyků

1. března tohoto roku vstupuje v Německu v platnost nový zákon o pracovní migraci. Jelikož pracovní migrace ze zemí Evropské unie klesá, počítá se se zájemci ze zemí mimo EU. Tím se otevře prostor pro další jazykové mixy. V Německu to z hlediska velké politiky tolik nevadí, protože Němci chtějí vypadat jako otevřená, multikulturní, přistěhovalecká země.

Čtěte také

Radovan Holub: Pohleďte, jak se hroutí pilíře světa

Celá situace mi připadá zvláštní. Oslabováním konjunktury vzniká větší potřeba zaměstnávat cizince, ale jejich jazykovou integraci půjde jen stěží urychlit. Možná automechanikovi bude stačit deset německých slov, ale pečovatelé a zdravotní sestry musí umět mluvit, jinak budou pacienti ve zdravotnických zařízeních zmatení.

O Česku se sice říká, že se tu multi kulti vytvářet nebude, ale stále častěji narážím na cizince, s nimiž se domlouvám jen těžko. Napadá mě, jaký to bude mít vliv na jazyk, kterým se mluví nebo píše?

Klimatická hysterie

V roce 1945 se čeština snažila očistit od německých výrazů. Badatel Vilém Mathesius prosazoval jazykovou vytříbenost a oslavoval češtinu, která sice bude progresivní a živá, ale zachová si rysy kultivovaného spisovného jazyka. Neměl starost o jazyk, pokud se aktivně používá. Naše řeč zatím nepadla ani po vlnách germanizace, ani v 16. století, ani ve 20. Nemám pocit, že by význační spisovatelé nebo překladatelé používali dnes nějaký horší, zkomolený nebo málo košatý jazyk.

Zákon o pracovní migraci u našich sousedů jistě posílí pocit, že ve společnosti existuje mnoho lidí, se kterými je těžké se domluvit.
Radovan Holub

Nejvysmívanějším slovem v češtině jsou patrně premiérovy tolik citované motýle a řepka, co chutná včelám. V němčině je to poněkud jiné, tady se nejhorším slovem roku 2019 stalo spojení klimatická hysterie. Tedy spojení, které vzniklo v konzervativních politických kruzích, aby diskreditovalo vědce a aktivisty. Ať u nás nebo v Německu, je slovo roku spojené s totalitářským tažením proti skupině lidí a s pocitem rozdělené společnosti.

Ekologie jazyka

Čtěte také

Radovan Holub: V oblacích

Pokud se německý pacient nedomluví s lékařem nebo sestrou, nebude to pro oba nic příjemného. Pokud se český zákazník nedomluví v tržnici s prodejcem, nebude to sice mít nějaké fatální následky, ale princip je stejný.

Evropa je jeden z mála kontinentů, který je stále ještě ve formě a láká cizince, kterým není v jejich zemích dobře. Zákon o pracovní migraci u našich sousedů jistě posílí pocit, že ve společnosti existuje mnoho lidí, se kterými je těžké se domluvit. Ekonomický výkon země je však něco zcela jiného než ekologie jazyka. Ale je v tom i něco pozitivního: na záchranu slábnoucí ekonomiky je potřeba desítek tisíc pracovních sil, zatímco na záchranu jazyka stačí pár buditelů.

Autor je publicista