Radko Kubičko: STAN jako nestandardní strana

5. prosinec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Novým kandidátem hnutí Starostové a nezávislí na ministra průmyslu a obchodu je manažer, dlouholetý člen vedení Erste Group a investor Jozef Síkela

Novým ministrem průmyslu a obchodu za hnutí STAN bude Jozef Síkela. Byl nominován na druhý pokus a jde o odborníka, který dosud v politice nepůsobil. O čem to vypovídá?

První změna v novém kabinetu Petra Fialy, ještě než byl vůbec jmenován, jde na vrub hnutí STAN. Původně nominovaný kandidát sám odstoupil kvůli nejasnostem v podnikání, aby prý zabránil srovnávání nové vlády s tou starou, kde samotný premiér jako byznysmen čelil mnoha kontroverzím. Nový kandidát je ze sektoru bankovního a i on se může dostat do konfliktů zájmů.

Čtěte také

Oba byli ale hlavně do této doby širší veřejnosti neznámí a bez zkušeností z vysoké politiky. Cože strana, která si dělala naději v rámci své koalice na volební vítězství, nemá dopředu prověřené a veřejností dlouhodobě přijímané kandidáty na zásadní posty? Tato rovina je totiž na celé věci nejpodstatnější. Strany ve standardních, vyspělých demokraciích jsou mohutné instituce, které se dlouhodobě připravují na moc a svůj personální potenciál rozšiřují a kultivují.

Rychloministři

To jen narychlo vzniklé, zpravidla hodně jednorázové projekty hledají své kandidáty do význačných funkcí na poslední chvíli a všelikde. Vzpomeňme třeba na Věci veřejné a jejich rychloministry, kteří často končili dříve, než se stačili na svém úřadě rozhlédnout. Stejně tak hnutí ANO, které ale vzniklo zcela programově proti tradičním politickým stranám, obsazovalo posty naprosto nahodile, jak si to přál jeho šéf Andrej Babiš, a o mínění svých politiků se ani nezajímal. Prezentoval to jako vládu odborníků – to částečně zabíralo, vzhledem k předchozí diskreditaci konvenčních subjektů.

Čtěte také

Pomohla mu k tomu i dlouholetá představa, že ministr musí být především odborník nebo manažer, který ministerstvo řídí od své kanceláře po vrátnici a myš mu nesmí uniknout. To ale profesionální demokratické politice neodpovídá. Ministr by měl být hlavně zkušený politik, vlastní úřad řídí profesionální aparát, ministr je spíše ve funkci občanské kontroly, má dávat politická zadání a vysvětlovat a prosazovat je hlavně ve vládě a parlamentu, kde jsou lidé, kteří také nejsou kovaní specialisté v daném oboru.

Jestliže nějaký subjekt navrhuje ministra bez politické praxe – nebo ji prováděl jen jako vedlejšího koníčka či občanskou odpovědnost –, jeví se to spíše jako příznak nějaké krize, zpravidla té ve vlastní straně. V případě hnutí STAN to signalizuje, že nejde zatím o standardní stranu, i když standardní politiku prosazuje a získala v ní mnohé cenné zkušenosti na komunální úrovni.

Spojení sil

Není to ale jen jejich problém. Na české politické scéně je příliš mnoho amatérských souborů. Nejblíže k profesionalitě mají snad jen ODS a KDU-ČSL, které politiku pojímají konvenčně a disponují bývalými ministry i zákonodárci.

Stálo by proto určitě za to, v průběhu volebního období uvažovat o sloučení podobných politických stran, aby z nich byla jen jedna velká profesionální politická strana, která by pracovala na svém personálním zázemí a neměla by žádný problém, pokud by vyhrála volby, s obsazením žádného úřadu.

Takový příklad má ostatně sám STAN v osobě Petra Gazdíka. Je to dlouholetý politik, který je veřejnosti znám, bývalý stranický předseda, učitel, krajský radní pro školství a především poslanec. Zcela právem byl proto navržen na ministra školství.

Radko Kubičko, komentátor Českého rozhlasu Plus

Veřejnost ocenila, že rozdrobená dosavadní opozice se sjednotila do dvou koalic – to se ale pohříchu dělo pod jejím velkým tlakem a tváří v tvář velmi politicky silnému Andreji Babišovi. Dalším krokem by bezesporu mělo být další slučování. Namísto mnoha amatérských orchestrů na scéně by tu zkrátka měly být jen dva nebo třeba tři profesionální, jak tomu je ve vyspělých demokraciích.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Související