Původní stroj na rašelinu jsme vyměnili za stroj na hudbu, říká architekt Hájek o karlovarských Císařských lázních

26. listopad 2024

Karlovy Vary mají nový multifunkční sál Císařské lázně. „Karlovarský kraj chtěl nejdřív hlavně zachránit ten dům tak, aby nespadl. To se povedlo, začalo se realizovat a v průběhu oprav jsme byli přizvání do kolokvia,“ popisuje začátky stavby architekt Petr Hájek. O Císařských lázních mluví jako o „fitku“ 19. století.

„Byl tam samozřejmě i lázeňský provoz, ale také část, která byla 19. století tělocvičnou. Svou výzdobou a uměleckým zpracováním by nám dnes připadala jako reprezentativní sál – a k tomu teď i slouží,“ říká v pořadu Hovory.

Naši předci tehdy opravdu měli cvičící stroje, ne nepodobné těm současným. „Cvičící stroje byly opravdu naprosto unikátní. Je velká škoda, že se nám je nepodařilo vrátit, protože jsou už uloženy ve sbírkách mimo naši republiku.“

Koncertní sal v Karlových Varech - Petr Hájek Architekti

Robot v 19. století?

„Sál, o kterém říkám, že to bylo ,fitko‘, je vedlejší místnost, dnešní koncertní sál ale byla strojovna. Císařské lázně měly unikátní technologii – v další místnosti byl takzvaný rašelinový pavilon, kde se rašelina nakládala do van a ty jezdily podzemním tunelem do dvorany. A tam je ,robot‘ vyzdvihl do jednotlivých koupelen, které byly uspořádány do prstence kolem dvorany. Vevnitř byla pára a špína, a to všechno nasáklo i do samotných zdí,“ popisuje.

Koncertní sál v Karlových Varech - Petr Hájek Architekti

„Bohužel se nám nepodařilo přesvědčit investora ani památkovou péči, abychom ,špinavou‘ původní omítku zafixovali a mohla sloužit dál. Bylo mi to líto, ale nakonec to z mnoha důvodů nešlo,“ vzpomíná architekt Hájek.

„Dá se tak říct, že jsme původní stroj na rašelinu vyměnili za stroj na hudbu, na muziku. Tedy stroj za stroj,“ uzavírá.

Před dvěma týdny získal architekt Hájek nejvýznamnější architektonické ocenění u nás. Mezinárodní porota ocenila koncertní sál v Císařských lázních v Karlových Varech jako dílo umění i techniky.

Nový sál je v návrhu vložen do prostoru dvorany historického objektu. Vestavěná konstrukce se památkové budovy nedotýká a stojí na šesti nohách na bodových základech. Objem se důsledně vyhýbá přímému kontaktu s historickou budovou i s původními litinovými sloupy při obvodové stěně.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory Petra Viziny.

autoři: Petr Vizina , lup
Spustit audio

Související