Půjčku na vánoční dárky by si letos vzala jen tři procenta Čechů. Z hlediska úrokových sazeb máme totiž už zcela jiné prostředí, míní ekonomka Švihlíková

Ekonomové a nejen ti, v závislosti na krizi, kterou Česko prožívá téměř celý rok 2022, předpovídají do budoucna chudší období. Nyní na konci roku ale vidíme, že stejně jako v předešlých letech jsou plně zarezervované české hory na celou sezónu, restaurace taktéž ještě nejsou zcela liduprázdné a zimní zájezdy jsou téměř vyprodané.

Čtěte také

V nejchudší třetině české společnosti vytahují lidé z košíků ovoce, zeleninu a kvalitnější maso, říká šéf Svazu obchodu Prouza

Na druhou stranu, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza potvrdil, že část lidí se opravdu dobře nemá.

„Ti chudší jsou na tom hodně špatně. Vidíme to i třeba s tím, jak se mění skladba nákupních košíků. V nejchudší třetině české společnosti z košíků vytahují ovoce, zeleninu, kvalitnější maso a sahají po nejlevnějších variantách. Dané skupiny hodně začínají obcházet obchody a vybírat si slevové akce. Proti tomu zbylé dvě třetiny společnosti se zatím nijak zásadně neomezují a možná trochu obecně vidíme pomalejší nástup vánočních nákupů,“ říká Prouza.

Krize podle oblastí?

Podle ekonomky Ilony Švihlíkové je nutné si uvědomit, že to, jak vnímáme či nevnímáme krizi, ovlivňuje okolí, ve kterém žijeme.

Za druhý kvartál máme reálný pokles mezd kolem deseti procent.
Ilona Švihlíková

„Pokud se budeme pohybovat v Praze a budeme se dívat nikoliv na statistická čísla, ale na to, co se děje kolem nás, tak skutečně můžeme mít pocit, že restaurace jsou narvané a v obchodních centrech není k hnutí. Ale to není obrázek celé ekonomické situace a rozhodně ne celé ČR.“

Čtěte také

Klára Vlasáková: Praha není středem světa, témata dopravy a bydlení však řeší celá země

„Já bych se spíše podívala na ekonomický kontext, ve kterém vidíme řadu vyloženě negativních a v některých případech i minimálně varujících signálů,“ vysvětluje Švihlíková, která upozorňuje především na enormně klesající mzdy.

„Dostáváme se k číslům, která tady po vzniku ČR nebyla. Za druhý kvartál máme reálný pokles mezd kolem deseti procent, což je skutečně velmi výrazné a odráží se nám to i na základních agregátech, které nám poté vstupují do HDP, ale obecně nám vyjadřují kondici ekonomiky. To znamená, že vidíme reálný pokles spotřeby domácností, a to už čtyři kvartály za sebou. Klíčovou věcí tady podle mě jsou úspory,“ míní.

Konec vánočních úvěrů?

Průzkum České bankovní asociace z posledního období ukazuje, že zatímco loni si na vánoční nákupy chtěl půjčit každý desátý Čech, letos už většina lidí nechce a jsou to pouhá tři procenta dotazovaných, která zmínila, že by si půjčila na vánoční dárky. Zbytek dotazovaných nepovažuje takovou půjčku za bezpečnou.

Domácnosti nemají žádný svůj ekonomický model, podle kterého by si vytvářely prognózy.
Ilona Švihlíková

„Je potřeba si uvědomit, že tu máme úplně jiné prostředí z hlediska úrokových sazeb. Ta základní úroková sazba je sedm procent a v tu chvíli nějaké úvahy o úvěrech pro domácnosti, ale i pro firmy jsou samozřejmě tou základní sazbou ČNB velmi výrazně limitovány,“ tvrdí Švihlíková.

Prouza upozorňuje, že ještě větší krize nastane, pokud začnou šetřit ty domácnosti, které šetřit nepotřebují, protože ekonomický růst táhne především domácí spotřeba. S ním souhlasí i Švihlíková.

Čtěte také

Jiří Leschtina: Dvě procenta HDP pro armádu? I to je teď málo

„Spotřeba domácností nám tvoří zhruba 49 procent HDP, a to je ještě docela málo, protože ve většině vyspělých zemí je to mnohem více než 50 procent. Uvědomme si, že domácnosti nemají žádný svůj ekonomický model, podle kterého by si vytvářely prognózy, ale nutně také reagují na to, co zaznívá z politické decizní sféry. Od státu pak nic nečekají a mají potřebu se obstarat samy a první, co vidíte, je, že utlumí spotřebu, což potom pokračuje až k těm klíčovým položkám, jako jsou potraviny,“ dodává Švihlíková.

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.