Psycholožka: Každý dobře ví, co dělá partner špatně. Změnit druhého je pohodlnější než změnit sebe
Zatímco stejnopohlavní páry urputně bojují o právo na manželství, heterosexuálové se v dnešní době do sňatku nehrnou. Jak se změnilo vnímání manželství, partnerství a jaké jsou vlastně dnes naše vztahové potřeby?
„Je pravda, že manželství existuje strašně dlouho. Ale možná právě proto plní potřeby, které jsou všelidské. Také není náhodou, že většina lidí naší planety žije v rodinách,“ uvedla v pořadu Leonardo Plus psychoterapeutka Magdalena Frouzová.
Rodiny sice budou založeny na různých hodnotách, ale to základní, tedy že patříme k sobě a jsme pokrevně spojeni, posíláme další generaci do budoucnosti a přežíváme v myslích našich následovníků, to zůstane. Protože málokdo je tak schopný, aby mohl přežívat sám ve většinové komunitě, proto obvykle přežíváme v našich rodinách.
Magdalena Frouzová
Podle ní manželství posledních dekád nabývá různých hodnot. „Máme různé hodnoty a podle toho si volíme partnery. Buď máme štěstí, nebo jsme prozíraví a volíme dobře, nebo se musíme přizpůsobovat. Schopnost výběru je zásadní, ale to, že kupujeme zajíce v pytli, je tomu procesu vlastní.“
„Dejte mi pilulku na depresi a dejte mi pokoj.“ Změnit život se lidem nechce, říká Radkin Honzák
Často slýcháme, že má někdo „depku“. Jak se ale skutečně projevuje deprese? A proč nepomáhají dobře míněné rady okolí, ale je nutná profesionální pomoc? Hostem Leonarda Plus byl psychiatr Radkin Honzák.
„Můžeme se sice dívat na otce nebo matku svého partnera a říkat, ti budou jednou takoví, ale můžeme být i překvapeni. Je tu proto hodně věcí, které se musíme učit, a proto také nemůžeme přemýšlet o jednom modelu manželství a rodiny.“
Proto je důležité, aby to lidé uměli komunikovat se svým partnerem a brali ho vážně. „Často narážím na to, že se žena nepřizná, že chce, aby si jí muž vzal, nebo že muž mlčky tlačí ženu k něčemu a nepřizná se, že to vysloveně chce. Tak vzniká nedorozumění a spousta problémů.“
Ve 20 letech se tomu říká antiscénář. Chceme se lišit od svých rodičů, proto děláme všechno opačně, než nás naučili, ale pak se vracíme zase zpátky. A když si v tomto období najdeme někoho, kdo má také antiscénář, tak je to vlastně setkání dvou lhářů a z toho obvykle manželství postavené na hodnotách a souznění nefunguje.
Magdalena Frouzová
„Když člověk něco chce říct, musí to nejdřív vědět. Ale kdo z nás ví, co chce žít? Někdy si lidé nechtějí přiznat, kdo jsou, co potřebují a staví se jako někdo úplně jiný... I to je přirozené, protože my zkoušíme všechno možné,“ soudí psycholožka.
Potíž vznikne, když se domníváme, že jsme oběti našeho myšlení a citů
Vztahy samozřejmě souvisí i se sociální inteligencí. „Musíme poznat, kdy co říct. Ale vím jedno: když přijdou lidé, kteří mají potíže ve vztahu, tak vždycky přesně vědí, co má ten druhý udělat, aby se oni měli dobře. Ale nevědí, co mají udělat oni, a dokonce veškerou svou energii vydávají na změnu toho druhého.“
„Ono je také lehčí přizpůsobovat objekt, zatímco lidé ani nevědí, že mohou pracovat na sobě. Lidé si myslí, že když si něco myslí, že to jsou oni. Ale naše myšlenky nejsme my, stejně jako naše pocity. Lidé ani nevědí, že se mohou rozhodnout, o čem budou přemýšlet nebo do jakého mentálního, citového vztahu se v partnerství položí.“
Ve vztahu záleží na tom, jaké představy si lidé vytváří. Když si budou o druhém vytvářet ošklivé představy, tak do roka je konec s partnerstvím. Třeba to i vědí, ale myslí si, že to nedokážou... Potíže nám dělá to, když se domníváme, že jsme oběti našeho myšlení a našich citů.
Magdalena Frouzová
Lidé prý láskou často omlouvají hrozné věci. „Ale já se mohu rozhodnout, jestli se do nějakého vztahu položím, budu milovat a jestli si tím pořídím nešťastný život, protože jde o naprosto nevhodného partnera, nebo jestli udělám něco ve svém vnitřku a se svými myšlenkami a pocity, abych si to nepřivodil.“
Nejlživější věta dnešní doby? „A žili spolu šťastně až do smrti,“ tvrdí psychoterapeutka Frouzová
Jaký by byl příběh lidí dnešní doby, tak úzce spjaté s technologiemi a internetem? Hostem Leonarda Plus byla psychoterapeutka Magdalena Frouzová.
Mnoho vztahů také vzniká na pracovišti nebo v sousedství. „Lidé jako by nepočítali, že to může skončit za dva měsíce nebo půl roku a pak dalších 8 let nebo celý život musíte žít vedle člověka, s nímž vztah končil třeba velkým zraněním.“
„Nikdy nebudeme o vztazích vědět dost. Ale to je ten zázrak zrození. Sami jsme se narodili do vztahu a se snahou a potřebou propojenosti s druhým. Ta je kosmická, zásadní a nikdy o ní nebudeme vědět dost. Ale je vidět, že o to všichni strašně stojíme a dává nám to radost ze života,“ konstatovala Magdalena Frouzová.
Jaký je rozdíl mezi manželstvím a partnerstvím? Jak oba dva typy soužití vnímají ženy a jak muži? Poslechněte si celé Leonardo Plus!
Související
-
Můžeme si za obezitu sami? Nové poznatky o mikrobiomu říkají opak, tvrdí Kateřina Cajthamlová
Lidské tělo je složeno nejen z lidských buněk, ale také z velkého množství bakterií, které zásadně ovlivňují naše psychické i fyzické zdraví. Co vše víme o tzv. mikrobiomu?
-
Pro politiku se člověk musí narodit a být i kapku psychopat, říká bývalý prezidentský kandidát Franz
Muž, kterého proslavil excentrický zevnějšek s charakteristickými tetováními a také prezidentská kandidatura. Vladimír Franz je i amatérský botanik či znalec historie.
-
Proč nezvládáte běžný stres? Ptejte se svých rodičů, kolik vám dali přímé lásky, radí Cyril Höschl
Vliv mají i doteky matky, ale také region a životní prostředí, do kterého se narodíme. Host: Cyril Höschl. Připravila Terezie Jirásková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.