První rok patriarchy Kirilla
Prvního února uplyne přesně rok ode dne, kdy se do čela patriarchátu Moskevského i celé Rusi postavil patriarcha Kirill. Kam tedy směřuje ruské pravoslaví pod jeho vedením?
Patriarcha Kirill, občanským jménem Vladimír Michajlovič Gunďajev, pochází z rodiny, která se o Ruskou pravoslavnou církev významně zasloužila. Už jeho děd, strojvůdce na Kazaňské železnici, bojoval ve 20. letech minulého století proti takzvanému obnovitelství, což byla tajnou policií Čeka a poté NKVD inspirovaná snaha pravoslaví v Rusku zlikvidovat. Během třicet let prošel 47 věznicemi a sedmi vyhnanstvími a mimo jiné byl i jedním z prvních vězňů strašlivého bolševického lágru na Soloveckých ostrovech v Severním ledovém oceánu. Kirillův otec Michail už byl pravoslavný kněz a v lágru na Kolymě strávil ve 30. letech tři roky.
Do nejvyšší funkce v RPC se Kirill dostal po smrti Alexije II. a kromě dlouholeté pastýřské činnosti v severozápadním Rusku byl už od roku 1971, tedy od svých 25 let, představitelem Světové rady církví v Ženevě. Na sklonku života svého předchůdce Alexije II. byl představitelem Moskevské patriarchie pro vnější vztahy. Mimochodem - právě celoživotní a velice bohaté mezinárodní zkušenosti se staly důvodem k podezření, že Kirill byl také spolupracovníkem KGB. Toto podezření se však nikdy nepotvrdilo.
Za rok v úřadu patriarchy na sebe upozornil návštěvou Ukrajiny, během níž se pokusil zažehnat rozkol mezi ukrajinskými pravoslavnými, kteří se zčásti hlásí právě k Moskevskému patriarchátu a zčásti se sjednotili pod vedením metropolity Filareta v samostatnou ukrajinskou pravoslavnou církev, která vznikla krátce po rozpadu SSSR v roce 1991.
Zajímavé je, že Kirill v prvním roce připustil, že je možné jeho setkání s papežem Benediktem XVI. Kirill má ovšem podmínku, která mimochodem rovněž souvisí s Ukrajinou: Překážkou je v tomto případě fakt, že západoukrajinští řečtí katolíci za války obsadili stovky pravoslavných chrámů. Podle nového takříkajíc ministra zahraničí Moskevské patriarchie Illariona se Ruská pravoslavná církev nedožaduje jejich navrácení, ale odsouzení způsobu, jakým o ně byla připravena. Podle představitele Vatikánu v Moskvě arcibiskupa Pezziho prý přitom katolíci a pravoslavní ještě nikdy nebyli od ukončení svých skoro tisíc let starých svárů tak blízko jako nyní. Kirill by úplnému sblížení obou těchto velkých křesťanských církví podle názoru mnohých mohl významně napomoci.
