Protikrizový balíček bude také politikum
Může spasit české restaurace snížení DPH z 19 na 9 procent? Na to jistě neexistuje vyčerpávající odpověď. Ty, které se umějí starat o hosty, nevzbudí v nich pocit, že je chtějí jen lidově řečeno !oškubat", které dokáží vytvořit atmosféru do níž se konzumenti rádi vracejí a příslušný podnik doporučují svým známým, by zřejmě mohly přežít i v období ekonomické krize i bez redukce svých zaměstnanců. O to totiž má jít především - čili o udržení pracovních míst.
Jiné je to ale s restauracemi, jež naopak budí pocit, že hosté existují pouze kvůli onomu škubání, a ve kterých se ještě pořád neprobrali z časů národního podniku Restaurace a jídelny, kdy páni byli číšníci, výčepní a často dokonce dámy vybírající poplatek na toaletě a nikoliv návštěvníci. U takových zařízení si člověk říká, že zřejmě buď musí být součástí nějakého širšího druhu podnikání, anebo je bůhvíco drží nad vodou, snad nějaká souhra náhod. Jinak by se už na nimi naopak voda měla zavřít.
Ale pak je tu ještě další skupina restaurací například v Praze, nebo v Krkonoších, zkrátka na místech, kde bují turismus. Jenomže příliv zahraničních návštěvníků evidentně opadá a hotely a restaurace to pozorují už několik let. Do Čech jezdí stále méně lidí ze Západní Evropy či Zámoří (zvlášť Američané prořídli značně od momentu, kdy začal klesat dolar, a to bylo dávno před dnešní krizí). A naopak přibývá turistů z Východu (ruština je například v metropoli slyšet už takřka na každém kroku). Někteří z nich se rádi předvádějí, většina ale naopak příliš nerozhazuje. Je jistě ovšem třeba připomenout, že turismus ovlivňuje pohyb koruny, donedávna tedy negativně, teď by zase mohlo být o něco lépe. Ale zas je tu stín strašáka hospodářské krize. Jenže i kdyby ho nebylo, zdá se, že počet hotelů, penzionů a restaurací je u nás nyní značně předimenzovaný, jakoby stále nastavený na prvou polovinu 90. let, kdy byla země opravdovým turistickým lákadlem. Tato konjunktura ale podle všeho pominula - aspoň dočasně. A to se přece na trhu služeb projeví. Jinými slovy, prázdné hotely a hospody musí zákonitě zkrachovat. Pokud se - třeba s novými majiteli - nestanou jen zástěrkou šedé ekonomiky, čili klasickými pračkami. Těch je tu bezesporu už nyní dost. I jich se ovšem bude týkat výrazně snížená daň z přidané hodnoty, pokud k tomu dojde.
Samozřejmě, příklad restaurací, s nímž nadto lze jistě polemizovat, nemá naznačovat, že je snaha Národní ekonomické rady vlády nalézt soubor účinných protikrizových opatření pochybná. Je bezesporu dobře, že se jakýsi plán rýsuje a rovněž netřeba zpochybňovat složení NERVu, jak se poradnímu orgánu kabinetu ministrů říká, neboť v něm zasedají makroekonomové hodní respektu. Nadto v této chvíli víme o tom, na čem se zatím rámcově při svém druhém sezení NERV společně s ministrem financí Kalouskem shodl, jen velmi málo. Projekt je teprve se stádiu zrodu a bude se vyvíjet. V téhle chvíli není například jasné, zda je v něm počítáno s takzvaným "šrotovným", čili částkou od státu osobě, která se zbaví staršího automobilu a koupí se nový. Taková podpora automobilovému průmyslu je samozřejmě sporná. Evropská unie o ní ještě ale vážně uvažuje. Český NERV ji podle některých zdrojů zavrhl, neboť toto cestou jít prý nehodláme. Jiné zdroje jiné ale říkají, že "šrotovné" zdaleka zapomenuto není. O to se také totiž jistě postará automobilová lobby. Čímž ovšem není řečeno, že může dosáhnout svého. Ale zpět - v zásadě vypadá rodící se protikrizový plán pozitivně. Už proto, že neslibuje masivní pumpování peněz do ekonomiky, ale spíš hledá cesty ke změkčení prostoru k podnikání. Zda to může stačit, dnes neodhadne dopředu nikdo. Nakonec možná k pumpování přece jen dojde. Přičemž ale není jasné, kde na něj vzít, pokud se vláda prostě nerozhodne tisknout peníze navíc. Navíc je jasné, že českou ekonomiku nemohou zachránit domácí spotřebitelé, protože ta je dlouhodobě zaměřena na export. A přimět Čechy k masivnějšímu nakupování se také NERV podle všeho nesnaží. Přičemž ti ale patrně nezůstanou hluší k očekávanému pádu cen různých komodit a tedy k příležitosti užít si slev. To ale obecnou situaci těžko změní.
Mnozí odborníci říkají, že současná protikrizová aktivita měla přijít dříve, že dnes už opatření budou zabírat hůře. A často se připomíná, že ve vládě nesedí žádný ekonom nejen vzděláním, ale také se zkušenostmi ze světa. Kdyby tomu tak bylo, kabinet by prý reagoval rychleji a efektivněji. Na tom jistě něco bude. Ale lze si na druhé straně klidně představit, že i několika zdatnými ekonomy vybavenou vládu by vývoj, který přece ve světě zaskočil kdekoho, překvapil stejně tak. A nezapomínejme, že ochranná rozhodnutí, k nimž teprve dojde, budou přece do značné míry věcí politickou. Uvidíme, zdali levice i pravice dokáží ve chvíli jakési "národní potřeby" odhodit rivalská postavení.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka