Proti koronaviru bojují i čeští vědci. Zaměřují se na proteiny, které virus v těle rozšiřují

Čtěte také

Koronaviry napadají buňky zvířat i lidí podobně. Naváže léčba na úspěchy Antonína Holého?

Radim Nencka, šéf skupiny vědců, kteří se v pražském Ústavu organické chemie a biochemie věnují virovým replikacím, byl prý do jisté míry fascinován rychlostí, s jakou Čína zveřejnila genetickou strukturu nového typu koronaviru.

„Velmi rychle zjistili, co to vlastně je, což není obvyklé... Velice rychle to uvolnili pro celý svět, protože předpokládali, že to může být nebezpečné jako SARS. A nemýlili se.“

Neviditelné proteiny

Ústav biochemie a organické chemie se zaměřuje na proteiny, jejichž prostřednictvím se virus v těle rozšiřuje. „Naším úkolem je zastavit funkci proteinů, které viry potřebují pro svou replikaci. Můžou to být proteiny jak virové, tak hostitelské buňky,“ vysvětluje vědec.

Snažíme se připravovat nové inhibitory, abychom mohli připravovat nové látky, které by mohly být potenciálními léčivy.
Radim Nencka

Šíření viru napomáhají polymerázy, ale také takzvané neviditelné proteiny. „Ty jsou používány viry, aby přidaly na jejich RNA takovou čepičku, díky které potom naše buňky nejsou schopny RNA viru ničit.“ Čeští vědci se snaží přijít na to, čím tuto řetězovou reakci zastavit.

Kočičí koronavirus nebo SARS

Protože je práce s ním nebezpečná a z klinického izolátu navíc není jednoduché vzorek SARS-CoV-2 získat, pracují výzkumníci se vzorky jiných typů koronaviru nebo s počítačovými modely.

Odborníci z Prahy spolupracují třeba s brněnským veterinárním institutem, který disponuje kočičím koronavirem (mechanismus působení koronaviru je u lidí a koček stejný), nebo s kolegy z německé univerzity v Giessenu, kde mají k dispozici původce SARSu.