Propásli jsme příležitost a celé nám to tady dohromady nefunguje, obává se ekonom Jurajda

„Je potřeba rozlišovat dva typy opatření. Pokud se stíhá trasování a testování a vy znáte ohniska, stačí uzavřít jednu školu nebo jednu firmu. Tak jste schopni udržet zbytek země v plném provozu. Ale když už to utíká všude, když máme strašně vysoké podíly pozitivních testů, je to podobná situace jako na jaře, kdy bylo potřeba zavřít celou zemi. Je potřeba omezit kontakty. I těm, kterým nákaza hrozí v tuto chvíli míň,“ vysvětluje člen NERV v Osobnosti Plus.

Čtěte také

Už si nevybíráme mezi zdravím a ekonomikou. Jsou to spojené nádoby, varuje ekonom Jurajda

Za nejrizikovější moment pokládá okamžik, kdy za 14 dní až tři týdny současná opatření nezaberou. „Když zdravotní systém narazí na své kapacity a ve večerních zprávách uvidíme drastické výjevy, ekonomika se zavře sama od sebe. Lidé přestanou chodit do práce, dojíždět hromadnou dopravu a posílat děti do škol,“ obává se Jurajda.

Jako řada jiných odborníků upozorňuje na to, že kdyby se opatření zaváděla rychleji a dřív, nemusela by být tak plošná. „Je zcela zjevné, že v létě jsme prostě promarnili příležitost mít podzim mnohem lehčí.“ Primární zodpovědnost prý ale nese vláda, určitý podíl na situaci má i vědecká obec a média.

„Viděl jsem tolik rozhovorů, kde říkali, že testy jsou moc drahé, že je to vlastně jen taková respirační choroba. I my jako vědecká obec, jsme si měli důležitou diskuzi o tom, jestli se třeba na jaře mohla dříve rozvolnit opatření, v čem jsou rozumná a kdy už naopak nejsou, vyříkat mezi sebou a potom prezentovat jeden maximálně společný postup,“ míní.

Centralizace hygienických stanic

Vláda podle Jurajdy neudělala maximum pro zdraví lidí, ale vznikla také řada užitečných věcí. „Na jaře vznikly e-žádanky, NAKIT (Národní agentura pro komunikační a informační technologie) od září posunula informovanost o tom, jak hygienické stanice pracují, jak stíhají, jak si vzájemně pomáhají…,“ vypočítává.

To byl velký posun dopředu. „Problém je ale v tom, že to celé dohromady nefunguje, protože jsme v nouzovém stavu na jaře − a o tom se mluví málo − propásli příležitost centralizovat krajské hygienické stanice. Změnit efektivitu řízení celého procesu, to by strašně pomohlo.“

Dopady ve stovkách miliard

Štěpán Jurajda odhaduje, že celkové ekonomické dopady pandemie v Česku se budou počítat v řádech stovek miliard. „Na to, aby se tyto dopady zmírnily, by měla být vláda aktivní v  dodatečných výdajích. Jejich cílem není primárně kompenzovat všechny ztráty všem podnikatelům a všem firmám. Cílem je pomoci ekonomice se znovu roztočit,“ vysvětluje.

Čtěte také

Středula: Zaměstnanci přijdou s novým kurzarbeitem o třetinu příjmů, v Německu lidé dostávají 100 procent

To znamená dodat dodatečné příjmy těm, kdo je utratí. „Tyto dodatečné výdaje jak kompenzačního charakteru, tak investic do roztočení ekonomiky, bych nebral jako účetní náklady, protože zmírňují obrovské celospolečenské náklady,“ naznačuje.

V souvislosti s kurtzarbeitem, jehož pravidla na konci září schválila vláda, Jurajda upozorňuje, že dává smysl, když se jedná o krátkodobý propad. „Pokud bychom si mysleli, že automobilový průmysl půjde příštích deset let dolů, tak nemá v něm smysl udržovat místa. Bylo by to pak strašně neefektivní,“ vysvětluje.

Je zdravější hotel na rok zavřít

Program Antivirus A sice skončil, ale Jurajda předpokládá, že v nějaké podobě zase naběhne, protože se zavírají restaurace. „To bych dělal také, kdybych byl premiér," poznamenává.

„Druhý je dobíhající Antivirus B. Bude zajímavé, co se s ním stane. Tam byla kultura, restaurace a do velké míry také zpracovatelský průmysl, tedy statisíce zaměstnanců. Takže z jarního pohledu to dávalo smysl, protože jsme doufali, že podzim nebude tak hrozný. A jsme zpět u toho samého uvažování. Pokud si myslíme, že na konci roku budeme z nejhoršího venku, dává smysl ty lidi podržet,“ domnívá se ekonom.

Čtěte také

Lída Rakušanová: Chaos v opatřeních proti covidu je všude. Někde ale víc

„Pokud si ale myslíte, že jsou tam odvětví, která by se dlouhodobě měla zmenšit – a to je přirozená věc, ke které stejně dojde –, tam bych podporu buď snížil, nebo ji nedělal.“

V této souvislosti profesor Štěpán Jurajda upozorňuje, že je potřeba vyhodnotit, jak se dosud dařilo firmám, které na jaře finanční pomoc získaly. „Jakkoliv je podpora restaurací a hotelů přirozená, na druhou stranu je zřejmé, že je zdravější ten hotel na rok zavřít. Lidé se rok mohou nějak živit a pak se tam zase vrátit,“ míní.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Mluvili spolu o udržitelnosti veřejných dluhů, inflaci, o možném znehodnocovaní úspor na účtech i dopadech ekonomické krize na zdravotnictví.