Když dáte peníze lidem, kteří se bojí, tak je stejně neutratí, kritizuje vládní výdaje ekonom Zámečník

30. září 2020

Schodek státního rozpočtu by v příštím roce mohl být 320 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale připouští, že v něm není započítaný výpadek způsobený plánovaným zrušením superhrubé mzdy. „Tomu číslu vůbec nevěřím. Největší úpravu přímého zdanění v Česku si samo ministerstvo spočetlo na 75 miliard korun,“ připomíná v Interview Plus ekonom Miroslav Zámečník.

Původní odhady mluvily o 116 miliardách korun bez započítaného výpadku ze zrušení superhrubé mzdy i bez výdajů na boj s pandemií. Ve středu večer informovala o plánovaném schodku 320 miliard korun Česká televize. 

Čtěte také

Zámečník se v Interview Plus pozastavuje i nad makroekonomickou prognózou ministerstva financí, která pro příští rok počítá s růstem okolo 4 procent HDP.

„To je celkem realistické číslo. Ale mít při takovém růstu strukturální deficit, který nesouvisí s ekonomickým cyklem, to není v pořádku. Vytváří to prostor pro vládnutí ve volebním roce, abych to řekl jednoduše,“ dodává člen Národní ekonomické rady vlády (NERV).

„Za oceánem je obvyklé lidi rychle propustit, když pro ně není práce. Tady se vymýšlí Antivirus a kurzarbeit – snaha za cenu velmi vysokých státních dotací udržet lidi zaměstnané, ale oni nepracují,“ podotýká Zámečník s tím, že ekonomika se už pravděpodobně nevrátí do starých kolejí.

Firmy nemusejí propouštět, ale stane se z toho brzda nevyhnutelného. A když brzdíte nevyhnutelné, tak fakticky jen vyhazujete peníze.
Miroslav Zámečník

Schodek rozpočtu na příští rok by se podle ekonoma měl pohybovat maximálně okolo 150 miliard korun – rozhodně by se proto neměla výrazně měnit superhrubá mzda:

Čtěte také

„Potřebujete jemně intervenovat a peníze používat tam, kde opravdu pomáhají. A podstatné je, že když dáte peníze lidem, kteří se bojí, tak je stejně neutratí,“ odmítá Zámečník argument vlády, že snížení daní povede ke zvýšení spotřeby.

Pravděpodobnější prý ale je, že lidé získané peníze uspoří. A i kdyby ne, pořídí si za ně dárky k Vánocům:

„Komu ale ve skutečnosti pomáháte, když si kupujete zahraniční hračky?“ ptá se ve vysílání Plusu ekonom.

Výpadek vyplývající ze zrušení superhrubé mzdy se navíc stejně bude muset vykompenzovat novými daněmi – ovšem až po volbách. „Po volbách se vždycky konsoliduje. Byl to Bohuslav Sobotka (ČSSD) kdo řekl, že sliby nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce,“ připomíná slova tehdejšího ministra financí z roku 2003 o kontrastu volebních slibů a reálné politiky.

Zastavit ekonomiku nedává smysl ani z epidemického hlediska. Způsobená újma ve výši několika miliard korun denně nemá efekt.
Miroslav Zámečník

„Nestane se katastrofa, když příští rok budeme mít schodek 250 miliard. Ale proč ho mít? Ekonomikou to profrčí a skončí to v dovozu čínského zboží. Jsem přesvědčen, že to vláda neudělá a i ve volebním roce se přikloníme k racionalitě,“ uzavírá Zámečník.

Proč vznikla superhrubá mzda a měla by se vůbec rušit? Poslechněte si v záznamu Interview Plus. Moderuje Veronika Sedláčková.

autoři: Veronika Sedláčková , Michael Erhart

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.