Petr Holub: Druhá vlna zavírání ekonomiky už nastala
„Musíme zpátky do práce,“ vyzval kandidát na předsedu německé Křesťansko-demokratické unie Friedrich Merz a způsobil tím v době koronavirové notný poprask.
„Musíme se vrátit domů,“ vyzývají čas od času tuzemští hygienici a veřejnost bere tento plán jako samozřejmost. Z ekonomického pohledu má pravdu německý politik. Stačí připomenout důsledky.
Čtěte také
Stále platná prognóza České národní banky ukazuje, že se vinou první vlny vládních opatření proti šíření pandemie národní hospodářství propadne o osm procent a ztráta se dožene do dvou let. Pokud se budou jarní opatření opakovat v mírnější podobě také na podzim, potom ekonomiku čeká strmější pád o 13,5 procenta. Zotavení začne až v roce 2022 a není jasné, jak dlouho bude trvat.
Přesto v Česku dnes rozhodují zdravotníci a epidemiologové, často pod tlakem veřejnosti a médií. Proto vláda opatření zavede, jen prý nebudou tak tvrdá, aby ohrozila hospodářský růst. Předem je však třeba připomenout, že chystané i již provedené kroky ekonomiku utlumí, a teď jde jen o to, do jaké míry.
Doma lidé tolik nepracují
Tuzemské hospodářství má zvláštní skladbu, proto vládní zásahy nerozhodují o všem. Největší ztráty při jarním vypnutí ekonomiky nezpůsobila karanténa, nejméně za polovinu může výpadek exportu.
Čtěte také
Pokud tedy Němci poslechnou kandidáta Merze a budou mimo jiné odebírat tuzemské výrobky, tak se dá čekat, že podzimní propad nebude tak hluboký. Průmyslové podniky se nikdo z vládní eskadry zavřít nechystá. Ovšem zbývá druhá polovina, která svým vypnutím také způsobí ztráty.
Zahraniční studie, například z Norska nebo Rakouska, ukazují, jak jednotlivá opatření na ekonomiku dopadnou. Pod zhruba čtvrtinou ekonomického výpadku na jaře se podepsaly tři oblasti, konkrétně zavření mateřských a základních škol, zavedení domácí práce – tedy home office – a také zavření restaurací a kulturních zařízení.
Je tedy třeba poděkovat učitelům, že i v této neklidné době chodí učit a dávají tak šanci rodičům, aby chodili do zaměstnání. Ovšem domácí práci zavedly už všechny podniky, které k tomu mají možnost a tím snížily svou efektivitu o 10 až 40 procent, podle toho, jestli provozují finanční služby, anebo vývoj nových výrobků. Doma zkrátka lidé tolik nepracují, protože k tomu nemají podmínky a musí se vyrovnávat s větším stresem.
Další výpadek jednoho oboru ekonomiky, tedy pohostinství včetně kulturní produkce a ubytování, je zřejmě cenou, kterou hodlá zdejší vláda zaplatit, i když bude relativně vysoká.
Není složitá rovnice, podle níž se dá spočítat, jak vládní opatření zasáhnou ekonomiku. Potíž je v tom, že ti, kdo zmíněná opatření zavádějí, zřejmě nepovažují její řešení za svůj úkol.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.