Promlčet, nebo potrestat válečné vraždy? V Bundestagu před 56 lety ukazovali prstem na Československo

4. květen 2024

V březnu 1965 se v německém Spolkovém sněmu rozpoutala bouřlivá diskuze. Za dva měsíce měl svět oslavit 20. výročí konce druhé světové války a podle tehdejšího německého trestního práva by tak mohly být promlčené vraždy spáchané do roku 1945. Političtí představitelé země řešili zásadní otázku. Dají se nacistické zločiny promlčet, anebo Německo přizná odpovědnost za tyto události a bude je chtít potrestat nehledě na čas, který od nich uplynul?

Podle mezinárodního práva k promlčení nesmělo dojít. Jenže mezinárodní právo platilo pro všechny státy kromě Německa, které tyto úmluvy po roce 1945 nepodepsalo a z pochopitelných důvodů se nepřihlásilo ani k mezinárodnímu norimberskému tribunálu.

Čtěte také

Jeden z klíčových argumentů, který v Bundestagu zazněl, se týkal otázky stíhání zločinů spáchaných na Němcích po skončení války.

Viceprezident Spolkového sněmu doktor Richard Jaeger upozornil na to, že v Československu platí zákon číslo 115/1946 sbírky z 8. května 1946, který vraždy spáchané v rámci takzvané spravedlivé odplaty v podstatě činí promlčenými.

Jednalo se o zločiny od počátku okupace až do 28. října roku 1945. Dokonce i vraždy spáchané během takzvaného divokého odsunu, který si vyžádal životy tisíců lidí, byly považovány za promlčené. Podle toho vypadalo také prošetřování těchto případů.

„Je otřesné, když v Československu vznikl zákon v oblasti trestního práva, kterým jsou všechny zločiny, jež souvisejí s vyhnáním, prohlášeny za právo, a to ještě se zdůvodněním, že se jedná o odplatu. Jestli je někde na světě revanšismus, pak hovoří z tohoto českého zákona. Zákona, jímž jsou i vraždy dětí považovány za právo,“ vysvětloval doktor Jaeger.

Čtěte také

Sám byl přitom zastáncem toho, že nacistické zločiny nesmějí být nikdy zapomenuty nebo promlčeny. Ke stejnému názoru nakonec dospěli i němečtí poslanci.

Chuť trestat nacistické zločince se v poválečném Německu od roku 1945 proměňovala. Vyšetřování často brzdili osobnosti přímo uvnitř státního aparátu. Mnoho lidí, kteří se na vražedné mašinérii podíleli, tak nebyli dodnes potrestáni.

V pořadu zazní nahrávky z rozhlasového archivu i vzpomínky pamětníků, jak je zachytila Paměť národa. Hovoří historik Vojtěch Kyncl.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.