Projev ruského prezidenta: Nic nového pod sluncem

Ty optimisté označují za pokus alespoň nepřímo zkritizovat státně dirigistické metody řízení ruské politiky a ekonomiky z dob bezprostřední vlády Vladimira Putina. Pesimisté je ovšem považují jen za rétorická cvičení a přinejmenším prozatím dosti marný pokus Dmitrije Medveděva vystoupit z Putinova stínu. Podívejme se ale na některé konkrétní pasáže z dnešního Medveděvova projevu.

Jak současný ruský prezident uvedl již ve zmíněném provolání Vpřed, Rusko!, i dnes vyzval k modernizaci Ruska, které by mělo opustit dosti ponižující roli surovinové zásobárny pro zbytek světa a změnit se, jak říká Medveděv, ve "velmoc na zásadně nových základech". "Změny jsou nevyhnutelné. Jen na nás samých závisí, jaké bude Rusko pro nás, naše děti a vnuky," prohlásil mimo jiné Medveděv.

Řada analytiků s uspokojením konstatuje, že dnešní Medveděvovo poselství je jen pokrčováním již citované zářijové proklamace, která akcentuje nutnost technologického rozvoje hospodářství země, spočívajícího doposud na fundamentu, který ve třicátých letech minulého století vybudoval už Stalin, nutnost modernizace současného politického systému, který v podstatě zlikvidoval relevantní opozici a nahradil ji nefunkční náhražkou, a konečně i nezbytnost boje se všudypřítomnou a za Putina dále rozbujelou korupcí. Očekávané byly i prezidentovy námitky proti současným obřím státním korporacím, jež by Medveděv rád proměnil, alespoň ve státní akciové společnosti. (Otázkou ovšem je, kdo by pak byli akcionáři takovýchto společností.)

Také Ruskem otřásá celosvětová ekonomická recese, a tak Medveděv nemohl zapomenout ani na sociální aspekty. Penzistům slíbil vyšší důchody, nové zbraně vojákům i lepší podmínky nespokojeným vědcům, varujícím před blízkým kolapsem ruské vědy kvůli úniku mozků do ciziny.

Žádné překvapení se však při této příležitosti nekonalo. Ruští i zahraniční analytici už dnes považují za poměrně špatný signál četné neosobní vazby typu "je třeba", "je nezbytné" či "je nutné brát v potaz", které rozhodně nesvědčí o tom, že by údajný Medveděvův pokus vystoupit konečně z Putinova stínu byl úspěšný.

Medveděvova snaha základní problémy současného Ruska alespoň, a to opakovaně, pojmenovat, je samozřejmě sympatická. Na skutečnou změnu současného systému ale rozhodně nestačí. Pokud tedy v souvislosti s podobnými snahami současného ruského prezidenta hovoří o nové perestrojce, měl by si uvědomit, že Michail Gorbačov byl roce 1985 v podstatně silnější a daleko méně ohrozitelné pozici než je dnešní Dmitrij Medveděv. Ten má podle našeho názoru v této chvíli jedinou naději. Pomoci mu může již připomínaná světová hospodářská krize, která ruskému establishmentu již několikrát ukázala, že prodej plynu a ropy není spolehlivým ekonomickým programem a že už v dohledné době bude třeba vymyslet něco víc

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .