Prodělali covid-19, ale certifikát nedostanou. Ministerstvo požaduje PCR test, ne hladinu protilátek, jejichž účinek se zatím zkoumá
Prodělali covid-19 ve stejnou dobu jako ostatní lidé ve společné domácnosti, ale na PCR test nešli. Měli vysokou horečku, bolest kloubů a dodnes se potýkají s problémy s dýcháním. A i když u nich test protilátek po třech měsících potvrdil, že prošli covidem-19, na certifikát o prodělání nemoci nedosáhnou. Proč, to vysvětluje v Koronafokusu vědecká redaktorka Eva Kézrová.
Certifikát o prodělání nemoci covid-19 se v Česku vydává jen na základě pozitivního PCR testu. A to přesto, že Nejvyšší správní soud v červnu konstatoval, že stát tím diskriminuje lidi, kteří mají protilátky získané proděláním nemoci.
Čtěte také
Ministerstvo zdravotnictví ovšem trvá na svém rozhodnutí s tím, že zatím není vědecky prokázáno, jaká hladina protilátek zaručuje dostatečnou ochranu před covidem. Odborníci v tom nejsou jednotní, a proto většina evropských zemí zatím neuznává protilátky jako potvrzení prodělání nemoci. Třeba v Rakousku to ale možné je.
Ochrana protilátkami po prodělání covidu-19 totiž funguje u každého člověka jinak. Protilátky se postupem času mění a zatím není dostatek relevantních studií.
Je totiž potřeba mít opravdu reprezentativní počet lidí, kteří prodělali covid-19, a pravidelně je sledovat minimálně po 180 dnů, aby bylo jasné, jak tělo reaguje a jak se protilátky se mění.
Vědci v Brně sledují fungování protilátek
Je tady ale naděje. V brněnském centru Recetox Masarykovy univerzity spustili koncem roku 2020 studii, v níž sledují zhruba 30 tisíc lidí a jejich protilátky. Velká část lidí opravdu prodělala covid-19, aniž by to věděla, upozorňuje imunolog Vojtěch Thon, jeden z hlavních autorů studie:
Čtěte také
„V té velké studii, kde máme asi 30 tisíc lidí z běžného života, celá řada uvádí, že netuší, kdy by se mohli s covidem setkat. A přitom my jsme u nich zjistili, že protilátky vytvářejí.“
V závěru července vědci nadále vyhodnocují první část studie, v níž srovnávají vzorky po zhruba třech měsících od prvního odběru. Zjišťují, jestli se lidé setkali s covidem vědomě, či nepoznaně. A jak jejich protilátky ovlivňuje i očkování. Následovat budou ještě další dva odběry a celá studie by měla skončit v závěru roku.
Smejkal: Sledovat protilátky je nadbytečné
Aktuální doporučení říkají, že není nutné po prodělaném covidu-19 čekat tři měsíce na očkování. Platí ale, že na jakékoli očkování člověk musí jít v dobrém zdravotním stavu. Lidé, kteří covid-19 prodělali, se mohou poradit se svým praktickým lékařem.
Čtěte také
Ani po zjištění vyšších protilátek v krvi není třeba se očkování obávat, tvrdí epidemiolog Petr Smejkal:
„Chápu, že když někdo neměl nikdy pozitivní PCR test, přesto měl nějaké příznaky a chce vědět, jestli covid prodělal, tak může svého lékaře požádat o změření protilátek. Dynamika protilátek je ale individuální. To znamená, že je celkem nadbytečné měření protilátek a zejména v souvislosti s očkováním.“
Zeptejte se redaktorů Českého rozhlasu na dění kolem epidemie covidu-19 v Česku i vy. Otázky posílejte na covid@rozhlas.cz, odpovíme na ně ve vysílání Plusu.
Související
-
Jan Pačes o znepokojení nad kombinacemi mutací koronaviru: Jedním střihem by vznikla supervarianta
Lékaři asi odhalili v Belgii případ, kdy se člověk nakazil dvěma různými variantami koronaviru zároveň. „Alfa se velmi dobře šíří, beta uniká protilátkám,“ říká Jan Pačes.
-
Žádné mikročipy, autismus nebo magnety. Nic z toho vakcíny proti covidu-19 neobsahují
Dezinformace se často týkají očkování dětí. Vakcína nemůže způsobit autismus. Naopak může před rizikovým onemocněním ochránit i děti.
-
Od 1. července platí nový evropský covid pas. Pokud je vše v pořádku, čtečka ukáže zelenou
Certifikáty lze získat přes očkovací portál občana na stránkách ocko.uzis.cz. Nejpodstatnější na evropském covid pasu je unikátní QR kód.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka