Proč začal boj o křeslo po zemřelé soudkyni amerického Nejvyššího soudu? Odpovídá The Washington Post

21. září 2020

Američtí republikáni chtějí rychle obsadit volné místo po zemřelé soudkyni Nejvyššího soudu Ruth Bader Ginsburgové. Téma pro deník The Washington Post.

Republikánští vůdci touží po zaplnění volného místa ještě před příštím prezidentským obdobím. To vadí demokratům, včetně prezidentského kandidáta Joea Bidena. Obvinili republikány z politického oportunismu a pokrytectví. Zavázali se proto k boji proti uspěchanému potvrzení Trumpova kandidáta v Senátu ovládaném právě republikánskou stranou.

Pohled na Kapitol z budovy Nejvyššího soudu USA

Argumentují mimo jiné tím, že do voleb zbývá 44 dní a bylo by prý neprávem a porušením svědomí prosadit prezidentova kandidáta dříve, než voliči vyberou dalšího šéfa Bílého domu.

Čtěte také

K zablokování úvah o Trumpově kandidátovi je zapotřebí minimálně čtyř republikánských senátorů, kteří by se spojili se všemi 47 demokraty a nezávislými. To se zatím zdá jako nepravděpodobné.

Zástupci republikánů navíc uvádějí, že chtějí využít šanci pro upevnění ideologického posunu tím, že nahradí liberální ikonu Ginsburgovou konzervativním právníkem. Prezident Trump o víkendu prohlásil, že do funkce jmenuje ženu. Předními uchazečkami jsou federální soudkyně Amy Coney Barrettová a Barbara Lagoová.

Nespí ani aktivisté

Aktivistické skupiny napříč ideologickým spektrem údajně plánují nákladné kampaně zaměřené na ovlivnění rozhodnutí o nové soudkyni. Levicová skupina Demand Justice se například zavázala utratit v přepočtu téměř čtvrt miliardy korun, aby zajistila, že před lednovou inaugurací nebude nikdo potvrzen. 

Další konzervativní aktivistická skupina naopak plánuje od pondělního rána zaplavit kanceláře vybraných republikánských senátorů telefonáty žádajícími loajalitu k prezidentovi. V neposlední řadě se objevují tací, kteří chtějí výběr nového soudce nejvyššího soudu odložit o několik dní s úctou k zemřelé Ginsburgové, píše Washington Post.

Další Trumpův problém?

Uniklé dokumenty odhalují podezřelou finanční aktivitu ve světových bankách. Ve zprávách figuruje i bývalý politický stratég amerického prezidenta Donalda Trumpa Paul Manafort. Podrobnosti k informaci, kterou jako první přinesla britská BBC, přidává deník The Guardian. 

Data podrobně uvádějí řadu potenciálně zkorumpovaných transakcí v hodnotě zhruba 45 bilionů korun.

Čtěte také

Únik se zaměřuje na více než 2 tisíce zpráv o podezřelé aktivitě podané americkému úřadu FinCEN mezi lety 2000 až 2017. Banky a další finanční instituce takto reagují, pokud se domnívají, že klient využívá jejich služby k potenciální trestné činnosti. 

Dokumenty údajně naznačují, že velké banky poskytovaly finanční služby vysoce rizikovým jednotlivcům z celého světa. V některých případech i poté, co na ně vláda Spojených států uvalila ekonomické sankce. Jedním ze zmíněných aktérů je Paul Manafort, politický stratég, který několik měsíců vedl prezidentskou volební kampaň Donalda Trumpa. Odstoupil poté, co byla odhalena jeho poradenská činnost pro bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Později byl Manafort usvědčen i z podvodu a daňových úniků. 

Banky začaly označovat aktivity spojené s Manafortem jako podezřelé od roku 2012. V roce 2017 pak jedna z institucí podala zprávu o bankovních převodech. V hodnotě v přepočtu přes miliardu korun zahrnujících fiktivní společnosti na Kypru, které s Manafortem obchodovaly.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiu.

autoři: Martina Mašková , lup
Spustit audio

Související