Proč je dobré umět uspat myší embryo

12. prosinec 2016
Laboratorní potkan (varieta s velkýma ušima – dumbo)

Badatelům z kalifornské univerzity se podařilo pozdržet vývoj raných embryí laboratorních myší. Kdyby doložili podobný mechanismus u lidí, mohlo by to pomoci reprodukční či nádorové medicíně, i vědě o našem stárnutí.

Myši i další savci dokážou zastavit počáteční březost, když mají hlad nebo prožívají stres. Vědci se pokusili přijít na to, jak to dělají. Výsledky zveřejnili v prestižním časopisu Nature.

S pomocí nově testovaného léku vypojili na měsíc hlavní regulátor růstu myšího zárodku v rané vývojové fázi, tzv. blastocysty. Po této uměle vyvolané pauze se myši vyvíjely normálně. Touto cestou také tým autorů studie dokázal „uspat“ i embryonální kmenové buňky.

Oprava vadných genů

Pro vědce může být atraktivní hledat podobný „vypínač“ u lidí a zkusit ho využít ke zlepšení výsledků umělého oplodnění. Embrya by díky tomu byla před vložením do těla matky lépe chráněna a nemusela by se zřejmě zmrazovat.

Myší těhotenství trvá pouhých 20 dní. Vývoj zárodečné blastocysty trval 1-2 dny. U člověka by to zřejmě vypadalo trochu jinak. Molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes upozorňuje na úskalí podobných pokusů u člověka: „Nikdo netuší, jak to dělat správně, zda je vhodné opravovat vadné geny nebo vybírat ty nejlepší,“ vysvětluje vědec.

Utajená březost

U zvířat je odklad oplození běžnější. Takzvaná utajená březost, což je časový odklad oplození na příznivější dobu, zvyšuje naději na přežití mláďat.

„Mládě by se narodilo v zimě, což je nešikovné,“ vysvětluje Anděra. Podobně to mají netopýři, kteří se páří na podzim a začátkem roku spí. Samičky si uloží spermie do váčku a vypustí je až na konci zimního spánku, pak teprve dojde k oplození. Nejběžnější je tento „spící“ mechanismus u hmyzu.

  • Příroda
  • Zpráva
  • věda
  • umělé oplodnění
  • embryo