Pro Evropu by teď bylo nebezpečné, pokud by se Německo stalo příliš silným, myslí si politolog Qvortrup
Německo má po 16 letech nového kancléře. Spolkový sněm jím ve středu zvolil sociálního demokrata Olafa Scholze, který nahradil Angelu Merkelovou. „V Evropě jsme se nicméně i díky brexitu dostali do situace, kdy – ať už se nám to líbí, nebo ne – musí tím evropským lídrem být Němec,“ míní Matthew Qvortrup, profesor politologie na univerzitě v Coventry.
Německo je dnes prý nejsilnější mocností v Evropské unii. Francie by prý tuto roli velmi ráda převzala, podle Qvortrupa se tak ale nestane.
„V době, kdy byla Británie členem Evropské unie, se Francie s ní mohla spojit proti Německu a brzdit ho. Nebezpečím pro Evropu teď je, pokud by se Německo stalo příliš silným,“ upozorňuje.
Čtěte také
Politolog oceňuje, že se Německo stalo státem s vládou práva. Není sice dokonalou zemí, ale je možné v něm uspět s racionálními argumenty. A to i když je daný politik trochu nudný a věcný.
„Pro Evropskou unii by to bylo dobře, kdyby se Olaf Scholz stal alespoň dočasným lídrem Evropy, abychom vše řešili pomocí menší dávky ,šoumenství‘ a větší dávky pragmatismu a kompetence,“ uvádí v Interview Plus.
Dodává, že Scholz vzhledem ke svému věku evropským lídrem nezůstane tak dlouho jako Merkelová.
Německo především
Bývalou kancléřku prý vystihuje spojení klidná síla, její politika totiž spočívala v síle argumentů spíše než v překřikování.
„Její styl vlády by se dal nazvat vládnutím pomocí tabulkového procesoru. Spíš než pomocí tweetů. Nesnažila se o to, aby její argumenty převálcovaly soupeře, ale aby vyřešila problém,“ popisuje politolog.
Čtěte také
Během prezidentství Donalda Trumpa byla právě Merkelová nejvlivnějším demokratickým lídrem nejen v Evropě, ale i ve světě.
Qvortrup podotýká, že zatímco Trump vládl podle hesla „Amerika především“, Merkelová v mnoha ohledech vládla podobným stylem, tedy „Německo především“.
„Evropská unie byla z jejího pohledu přínosná, protože byla přínosná pro Německo. Když se podíváte na Helmuta Kohla před ní, to byl skutečný Evropan. Šlo mu o sjednocenou Evropu a byl jí oddán,“ uvádí s tím, že Scholz by měl mít mnohem více evropský přístup.
Podle Qvortrupa také Merkelová přispěla k současným problémům, které má Evropská unie s Ruskem.
„Vysílala smíšené signály. Na jednu stranu říkala, že Putin už nemůže být členem G8 a ta se má zmenšit na G7. Apelovala na něj, aby ukončil invazi na Ukrajině. Současně ale rozhodla o odklonu od jaderné energie, a když zjistila, že nemá dost energie, dohodla se na dodávkách s Ruskem,“ připomíná.
Německo-ruské vztahy označuje za podivné – poukazuje na to, že bývalý kancléř Gerhard Schröder je členem představenstva Gazpromu, a že se Německo rozhodlo pokračovat v projektu Nord Stream.
„Bude zajímavé, co se stane, až do vlády vstoupí Zelení a liberálové. Je dost možné, že ten projekt bude zastaven,“ zamýšlí se Qvortrup.
Jak autoritáři likvidují demokratické principy a co by mohlo vylepšit nedostatky současné demokracie? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Robert Schuster: Co můžeme čekat od nové německé vlády
Dohodu tří stran německé vládní koalice na společném programu a rozdělení křesel v kabinetu vyjádřilo společné selfie hlavních stranických manažerů.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
