Přiznání v Unhošti

Dodatečně jsme se dozvěděli, že údajnou příčinou chlapcovy lži byla snaha zamaskovat strach, za který se styděl před kamarády. Polehčující okolností budiž pro tohoto školáka, že lžou i dospělí, a ti se na rozdíl od něj nepřiznají za nic na světě. Přitom je jasné, že například v kauze Kořistka, Dalík, Večerek, Topolánek by policii nesmírně pomohlo, kdyby někdo či někteří z jmenovaných řekl: Promiňte, lhal jsem, abych zamaskoval strach, za který jsem se styděl před kamarády. V zájmu takového vyjasnění aféry, která už svou nepřehledností veřejnost znechucuje, by stálo za to, přiznat aktérům statut beztrestných nezletilců.

Kvůli tomu, že si někdo vymýšlí, respektive zatlouká, totiž bezmocně přihlížíme, jak se nám mezi sebou hádají politici a policie, policie a státní zastupitelství či státní zastupitelé mezi sebou. Z pátrání, zda se u nás nabízel či nenabízel úplatek politikovi, se už stalo daleko závažnější pátrání po správném výkladu zákona. Přiznání lháře či lhářů by bylo za dané situace vlastně úctyhodným státotvorným činem, který by umožnil obnovování občanské důvěry v právní řád. V Unhošti si mohou gratulovat, že lhářem nebyl dospělý a nešlo o politiku. To by nejspíše rodiče vodili děti do školy a ze školy celou zimu.