Přísnost a korupce

Jenomže proč by to dělali? Přísnější tresty pro řidiče porušující pravidla, si přeje více než dvě třetiny Čechů, čili je zde docela jasná poptávka zjednat na silnicích pořádek. Rutinní opoziční nesouhlas se vším, co navrhuje vláda, asi v tomto případě postrádá politickou logiku. Stávající poměry na českých silnicích lze totiž jenom obtížně obhajovat, a bránit nápravě může být snadno vnímáno jako nadržování špatným či agresivním řidičům. Nejčastějším argumentem proti odebírání řidičských průkazů, vysokým pokutám a přísnému bodovému systému je vyšší pokušení ke korupci. Korupce je zavrženíhodný jev, nicméně vylít z vaničky se špinavou vodou i dítě, nic neřeší.

Pokušení provinilce "nějak se s policistou domluvit" a pokušení policisty vyjít hříšníkovi za odměnu vstříc, zde nepochybně bude. Otázkou ovšem není, zda kvůli tomu tolerovat přestupky, ale jak bojovat s korupcí. Konstruktivně opoziční politika by se tedy měla zaměřit na to, jak znemožnit obcházení zákona, nikoli toto obcházení předjímat a vlastně posvěcovat. Než začnou senátoři za ODS "překopávat" poslaneckou novelu zákona o pozemních komunikacích, měli by si ujasnit, zda jim jde o bezpečnější jízdu autem, anebo o samoúčelné politikaření. Nemluvě o tom, že by asi měli pozvednout obočí nad tím, jak je úkolují jejich straničtí kolegové z dolní komory parlamentu. Projde-li nakonec zákon, platit začne za rok. Do té doby najde na silnicích smrt tisíc tři sta lidí. K čemu je to dobré?