Přírodní zahrada? Patří do ní hadník i plevele, chemie nebo rašelina je ale zakázaná
Živé zahrady se „narodily“ v 17. století v Anglii. Karel Čapek tehdy okouzlen napsal, že Anglie je jedna velká zahrada. A byl to právě Čapek, který v roce 1929 napsal svou populární knihu fejetonů o zahradničení Zahradníkův rok.
Čtěte také
Jistě tehdy netušil, jaký zahradnický boom se strhne bezmála o sto let později. Rok 2023 se stal rokem ekozahrad. Pěstujeme zeleninu i ovoce bez chemie, kupujeme biosazenice, sázíme, ryjeme a šlechtíme v ekologickém režimu. A do zahrady patří i hadník, což je uměle vytvořená ubytovna pro ještěrky, slepýše a hady.
Tušíme ale, jaký je rozdíl mezi živou a přírodní zahradou? Jak vlastně vznikly a kdo bylo první ekozahradník? Budeme v budoucnu pěstovat rostliny pouze v hydroponii?
V Natuře hledá odpovědi Markéta Ševčíková s biologem a ekologem Mojmirem Vlašínem, s generálním ředitelem Národního zemědělského muzea Zdeňkem Novákem a Martinem Molčanem z Urban Farmers.
Související
-
Zboží plné toxických látek, které už na Západě nelze prodat, míří do Česka, říká Brabcová z Arniky
Víte, co jsou tzv. věčné chemikálie? Mají úřední označení PFAS a jde o jedovaté látky, které obsahují některé předměty denní spotřeby.
-
U nás máme pocit, že jsou národní parky všech a tak je v nich vše dovoleno, říká šéf EUROPARCu Hošek
Co si představíte, když se řekne národní park? Někdo prales Boubín na Šumavě, jiný naopak vrchol Sněžky, další meandry řeky Dyje a ostatní labské pískovce.
-
Vegetariánství není jen módní trend. Pokud lidstvo nesníží konzumaci masa, nepřežije, míní ekologové
Nastal masopust a s ním karnevaly a období konzumace masa všeho druhu. Tento zvyk jsme převzali od našich předků, kteří se tím připravovali na chudé postní období.
