Přírodní zahrada? Patří do ní hadník i plevele, chemie nebo rašelina je ale zakázaná
Živé zahrady se „narodily“ v 17. století v Anglii. Karel Čapek tehdy okouzlen napsal, že Anglie je jedna velká zahrada. A byl to právě Čapek, který v roce 1929 napsal svou populární knihu fejetonů o zahradničení Zahradníkův rok.
Čtěte také
Jistě tehdy netušil, jaký zahradnický boom se strhne bezmála o sto let později. Rok 2023 se stal rokem ekozahrad. Pěstujeme zeleninu i ovoce bez chemie, kupujeme biosazenice, sázíme, ryjeme a šlechtíme v ekologickém režimu. A do zahrady patří i hadník, což je uměle vytvořená ubytovna pro ještěrky, slepýše a hady.
Tušíme ale, jaký je rozdíl mezi živou a přírodní zahradou? Jak vlastně vznikly a kdo bylo první ekozahradník? Budeme v budoucnu pěstovat rostliny pouze v hydroponii?
V Natuře hledá odpovědi Markéta Ševčíková s biologem a ekologem Mojmirem Vlašínem, s generálním ředitelem Národního zemědělského muzea Zdeňkem Novákem a Martinem Molčanem z Urban Farmers.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
