Přímá volba nás rozděluje. Až k tomu, jestli „Losna, nebo Mažňák“

„U nás se často pohádáme do krve, ale není tam pozitivum. My si toho vládnoucího prezidenta prostě nezvolíme,“ dodává Kysela.

„Nedostatky přímé volby nejsou spojeny s žádným užitkem. Prezident vám nemůže představit komplexní politický program, takže vidíme mámu od rodiny, která peče cukroví, Petra Pavla jak kácí stromy, Andreje Babiše jak peče vánočku… Ale že bych to nutně potřeboval vědět třeba o Macronovi, jak je na tom s macronkami, to asi ne,“ říká právník.

Doma se do krve pohádáme, ale vládnoucího prezidenta stejně nezvolíme.
Jan Kysela

„My si ale o nich ani nemáme jinou možnost obrázek udělat, protože z hlediska ústavních kompetencí nám toho mnoho nesdělí,“ uzavírá Kysela.

Čtěte také

Babiš na Hrad? U části voličů jistě způsobí chvění jako Havel, Klaus a Zeman

„Svádět vše na přímou volbu je nesmysl,“ domnívá se naopak komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček. „Naše společnost byla rozdělená už v době opoziční smlouvy mezi Klausem a Zemanem,“ tvrdí.

A přidává se filozofka Tereza Matějčková: „Tady se zdůrazňuje rozdělená společnost v českém kontextu, ale když se podíváte na západ, sever, jih i východ, všude politologové a sociologové hovoří o rozdělené společnosti. Nemáme tady nic zvláštního vytvářeného našimi politiky, ale jako společnost snadno naskakujeme na emocionální rozepře, které ti politici vytvářejí.“

Babiš lidi fascinuje

Filozofka vzápětí poukazuje na rozhovor Českého rozhlasu Den s kandidátem, ve kterém Babiš zapaloval adventní věnec a moderátor Jan Pokorný se ptá, co je pro něj láska. „Ta jeho odpověď byla trošku tautologická,“ komentuje Matějčková.

Babiš vytváří připoutání – negativní i pozitivní. A i láska zaslepuje.
Tereza Matějčková

„Přišlo mi to ale příznačné pro to, jak Babiš lidi fascinuje: rozpoutává emoce, a to je víc než racionální úvahy. Tím vytváří připoutání – negativní i pozitivní. A i ta láska přece zaslepuje,“ dodává Matějčková.

Čtěte také

Babiš ví, jaký chce být kandidát. Skáče mu do toho ale jeho osobnost

„Rozdělování je zahrnuto asi v každé společnosti, pokud není monistická, ovládána nějakou všepronikající ideologií, ale ani tam se to nedaří. To, oč jde, je polarizace společnosti,“ přidává Kysela.

„Přímá volba nás vede k různým dělením, takže máme nejdřív tři a pak hned deset táborů, které se spolu různě melou, až začnou rozdíly splývat. Nakonec se dělíme podle toho, jestli jsme Losna, nebo Mažňák,“ uzavírá ústavní právník.

Víc si poslechněte v podcastu Čekání na prezidenta. Dozvíte se, co si hosté myslí o kandidátech, kteří byli z boje o Hrad vyřazeni a nejen to.

Čekání na prezidenta najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v neděli 4. prosince po 18. hodině.

Čekání na prezidenta: Jan Kysela, Tereza Matějčková, Petr Nováček a Jan Pokorný|foto:Český rozhlas