Příchod Severy ohlašuje změny

Do čela klubu tak nastoupil politik, který je už šestnáctým rokem nepřetržitě poslancem, což žádný velký převrat neslibuje. Téměř by se slušelo lidovcům vyčíst, že nedošlo k nějaké víc převratné změně, protože strana je ve velmi povážlivé situaci.

Stačí pohled na průzkumy veřejného mínění. U společností STEM a Factum se lidovci právě v lednu dostali na minimum několika posledních let. Výzkumníci jim v případných volbách slibují šest procent hlasů a deset mandátů. O něco lépe jsou na tom u CVVM, kde mají přes sedm procent, i to je však u společnosti, která jim dlouhodobě přeje, pod průměrem z poslední doby.

Je velmi pravděpodobné, že se voliči lidovců ptají, proč je strana nechrání před dopadem rozpočtové reformy. Přitom nejsou v příštích měsících žádné vyhlídky, jak by se mohla strana zlepšit. Spíše vstupuje do značně neklidných vod.

Předně je na stole prezidentská volba, kde se lidovci neshodnou, jakého kandidáta volit. Vtip je v tom, že větší část členské základny Klause nechce, většina zákonodárců mu přesto dá hlas, protože taková je domluva s ODS: když lidovci podpoří Klause, občanští demokrati zvednou ruku pro vyrovnání s církvemi.

Tento obchod rozděluje stranu uvnitř, zároveň si mohou být lidovci jistí, že návratem majetku církvím si popularitu u občanů nezvýší. Nejvýš se opevní na pozicích religiózní strany, která bude spoléhat, že u nás vždy zůstane pár procent tradičních katolíků. Další komplikací je zdravotní reforma Tomáše Julínka. Lidovcům vadí smělé ministerské plány a za žádnou cenu nechtějí připustit, aby si moc ve zdravotnictví rozdělil stát s velkými zdravotnickými společnostmi. Už by nezbylo důležité místo pro neziskové či veřejnoprávní společnosti a malé soukromé praxe. Lidovci tedy budou pod tvrdým tlakem většího koaličního partnera, aby Julínkův plán propustili. Pokud tak ovšem učiní, ztratí opět na popularitě mezi lidmi.

Třetí zkouškou bude návrat Jiřího Čunka do funkce vicepremiéra. Obecně se počítá, že k tomu dojde někdy po volbě prezidenta. Šéf strany tedy bude opět ve vládě, ale tím opět stranické akcie u většiny občanů poklesnou.

Téměř to vypadá na definitivní konec lidovců. Ani se nebrání, naopak se přímo hrnou na okraj propasti. A jediným opatřením pro záchranu je volba Pavla Severy do čela klubu.

Ovšem právě Severova volba je důležitým symptomem, který ukazuje, kam vlastně strana míří. Není to tak úplně bez cíle.

Připomeňme, že v prosinci roku 2006 vyhrál Jiří Čunek boj o místo šéfa strany nad dvojicí Miroslav Kalousek a Jan Kasal. Vyhrál na celé čáře a od té doby nepustil do předsednictva jediného člověka, kterého by sám nevybral. Dnes tam tedy v osobě Kalouskova přívržence Pavla Severy takový člověk přichází.

Připomeňme, že Miroslav Kalousek je tím mužem, který prosazuje uvnitř své strany volbu Klause. Odpovídá také jeho kombinačním vlohám, aby zavázal své stranické kolegy ke klausovské volbě příslibem církevních restitucí.

Pokud jde o zdravotnictví, Kalousek proti akciovým společnostem neprotestuje. Rád vychází vstříc občanskodemokratickým kolegům ve vládě, protože pak se může spolehnout, že příště vyjdou vstříc oni jemu. Nehazarduje však Kalousek s osudem své vlastní strany? Není tomu tak úplně. Ještě v srpnu 2006 uvažoval o spojení lidovců s ODS. Zatímco občanští demokraté by byli především městskou stranou, lidovci by zajišťovali katolický venkov Moravy. Posílením náboženského charakteru strany se tento plán stává víc perspektivní.

Konečným krokem na této cestě může být návrat Čunka do vlády. Jako vicepremiérovi se mu zvyšují šance na obhájení předsednického místa ve straně. Tím se ovšem také zvyšuje pravděpodobnost, že lidovci na celé čáře prohrají podzimní krajské volby, které jsou pro ně mimořádně důležité.

Pak přijde čas pro výměnu na čele strany a na začátek diskuse o spojení s ODS.

Nemá smysl démonizovat Kalouska, jak se to často dělává. Prostě nabízí své straně schůdný politický program a zřejmě se ani příliš nebude zlobit, když se prosadí alternativní varianta. Místo ministra financí je nepochybně mnohem blíže k vrcholu jeho politických ambicí, než významné stranické křeslo.

Zatím ovšem není jasné, která alternativa by měla nahradit Kalouskovo řešení. Severa není od toho, aby nabízel alternativu. Může se hledat u pražské organizace s jejím předsedou Cyrilem Svobodou, případně u moravských politiků typu Ludvíka Hovorky nebo Stanislava Juránka. Od nich však zatím není nic nového slyšet.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .