Při vstupu do badatelny cítím posvátnou hrůzu z toho, jestli se mi celá teze neobrátí naruby, připouští kunsthistorik Murár
„Umělecké dílo neukazuje jen historickou zkušenost, ale i zkušenost vaši vlastní,“ říká kunsthistorik Tomáš Murár. Jako pozitivní v současné situaci zavřených archivů celého světa pak vidí možnost vzniku teorií umění. A tuto příležitost srovnává s tím, co se v teorii odehrálo ve 30. a 40. letech minulého století.
Čtěte také
„Na začátku 2. světové války řada historiků také nemohla bádat, takže se obrátila k tomu, že začala promýšlet nejrůznější teorie umění,“ tvrdí kunsthistorik.
„Takže to, co už měli nabádáno, když měli primární pramen, začali dávat do souvislostí, tedy co by to asi mohlo znamenat. Proto na konci 30. let a v půli let 40. vznikla velká řada teorií umění. Protože nemohli do archivů, galerií, nemohli své teorie ověřovat na primárních pramenech,“ dodává Murár.
Posvátná hrůza
Když ale není pandemie a archivy jsou otevřeny, pak si sám chodí své teze ověřovat v badatelnách archivů, říká Murár.
Čtěte také
„Výsledkem je ale většinou to, že se mi ta teze úplně rozpadne. Protože jdete k materiálům, které dávají jasná fakta. S nimi pak už musíte pracovat, nemůžete je ignorovat. Tak se pak ukáže, že to, co si vytvořím jako nějaký koncept, že by to tak mohlo být a může to i vypadat strašně důležitě a mezinárodně – ale pak je vše jinak,“ popisuje.
„Při vstupu do badatelny tak cítím posvátnou hrůzu, co tam vlastně nakonec objevím. Protože s tím pak musím dál pracovat, přestože se mi celá teze obrátila naruby a začínám od začátku.“
Celý rozhovor Naděždy Hávové si poslechněte v audiozáznamu. Tomáš Murár prozradí i to, jestli si může příběhy vymýšlet, nebo proč historici umění často umírali mladí.
Související
-
Host: Jiří Gruntorád, ředitel nezávislé knihovny Libri Prohibiti
Před rokem 1989 pracoval jako topič a zedník. Koncem 70. let vydával domácí samizdatovou literaturu. V edici Popelnice vyšlo více než sto titulů. Moderuje Vlastimil Ježek
-
Klára Vlasáková: Knihovny potřebujeme všichni
Letos uplynulo sto let od vzniku zákona o veřejných knihovnách. Proč jejich zaměstnanci živoří?
-
Vědecké dobrodružství ve Francii: Vinná knihovna může pomoci obnovit produkci ve válečných oblastech
K experimentální vinici v Marseillan-Plage patří i rozsáhlá knihovna. V ní jsou uloženy dokumenty o každé odrůdě, včetně herbářů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
