Při vstupu do badatelny cítím posvátnou hrůzu z toho, jestli se mi celá teze neobrátí naruby, připouští kunsthistorik Murár

13. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy kunsthistorik Tomáš Murár

„Umělecké dílo neukazuje jen historickou zkušenost, ale i zkušenost vaši vlastní,“ říká kunsthistorik Tomáš Murár. Jako pozitivní v současné situaci zavřených archivů celého světa pak vidí možnost vzniku teorií umění. A tuto příležitost srovnává s tím, co se v teorii odehrálo ve 30. a 40. letech minulého století.

Čtěte také

„Na začátku 2. světové války řada historiků také nemohla bádat, takže se obrátila k tomu, že začala promýšlet nejrůznější teorie umění,“ tvrdí kunsthistorik.

Takže to, co už měli nabádáno, když měli primární pramen, začali dávat do souvislostí, tedy co by to asi mohlo znamenat. Proto na konci 30. let a v půli let 40. vznikla velká řada teorií umění. Protože nemohli do archivů, galerií, nemohli své teorie ověřovat na primárních pramenech,“ dodává Murár.

Posvátná hrůza

Když ale není pandemie a archivy jsou otevřeny, pak si sám chodí své teze ověřovat v badatelnách archivů, říká Murár.

Čtěte také

„Výsledkem je ale většinou to, že se mi ta teze úplně rozpadne. Protože jdete k materiálům, které dávají jasná fakta. S nimi pak už musíte pracovat, nemůžete je ignorovat. Tak se pak ukáže, že to, co si vytvořím jako nějaký koncept, že by to tak mohlo být a může to i vypadat strašně důležitě a mezinárodně – ale pak je vše jinak,“ popisuje.

„Při vstupu do badatelny tak cítím posvátnou hrůzu, co tam vlastně nakonec objevím. Protože s tím pak musím dál pracovat, přestože se mi celá teze obrátila naruby a začínám  od začátku.“

Celý rozhovor Naděždy Hávové si poslechněte v audiozáznamu. Tomáš Murár prozradí i to, jestli si může příběhy vymýšlet, nebo proč historici umění často umírali mladí.

autoři: Naděžda Hávová , lup
Spustit audio

Související