Prezidentské volby na Tchaj-wanu sledují se zatajeným dechem v Moskvě, Pekingu, Washingtonu i Tokiu

Nejelegantnějším způsobem, jak připravit předpolí pro případné převzetí ostrova mírovou cestou, je změnit systém zevnitř. Pokojně, bez násilí a ve volbách – a jejich platnost pak uzná celý svět.

Čtěte také

Aby se v Číně opravdu něco změnilo, musel by nejdřív Si Ťin-pching zemřít, říká sinoložka Lomová

V pořadí osmé prezidentské volby čekají Tchaj-wan právě ve druhý lednový víkend 2024. Podle posledních průzkumů podporuje zachování současného stavu – tedy nikoli faktické vyhlášení samostatnosti – 45 procent Tchajwanců.

Naopak úplnou nezávislost, vyhlášení samostatnosti a tím pádem velmi pravděpodobně válku s Čínou, je ochotno riskovat 36 procent populace.

Mnohem větší podporu má ale zachování současné vojenské aliance se Spojenými státy – její pokračování si přeje 60 procent obyvatel ostrova. Boj o prezidentské křeslo se rozhodne v podstatě mezi třemi kandidáty, resp. třemi politickými stranami.

Tři politické subjekty 

Proč má vládnoucí strana pořád tolik sympatizantů a předvolební průzkumy ji favorizují, má více důvodů.

„Tím hlavním je to, že ona skutečně reprezentuje současný Tchaj-wan, jeho plány a tužby. To, že země není podřízeným pevninské Číny. A dále to, že Demokratická pokroková strana otevřeně vyjadřuje nespokojenost s opozičním Kuomintangem. Považuje ho za příliš smířlivý subjekt, směrem k Pekingu. Tvrdí, že Kuomintang je zkorumpovaný a nerozumí ekonomickým tématům,“ vysvětluje tchajwanský profesor politologie Wang Yeh-Lih.

Čtěte také

Čína je v ekonomické krizi. Útok na Tchaj-wan je tak ještě pravděpodobnější, myslí si francouzský sinolog

Mluví o vládnoucí straně a současně největším favoritovi prezidentských voleb, o Demokratické pokrokové straně. Aktuálně má v Legislativním juanu, což je oficiální název tchajwanského parlamentu, pohodlnou nadpoloviční většinu. Lídr strany – stávající prezidentka Cchaj Jing-wen už potřetí v řadě zvolena být nemůže.

Lídrem kandidátky a největším favoritem celých prezidentských voleb je její stranický kolega, viceprezident země 46letý Lai Ching-te. V anglicky mluvících mediích a politických kruzích používá také jméno William Lai.

„Náš kandidát pracuje na stále stejné, čitelné a průhledné platformě. A tou je stabilita a mír na Tchaj-wanu. Má čtyři hlavní úkoly, pokud vyhraje volby – navázat na práci své předchůdkyně, dále zajistit řádný, demokratický chod státu, prosazovat suverenitu a nezávislost země a konečně garantovat, že o budoucnosti ostrova budou rozhodovat výhradně jeho obyvatelé,“ vypočítává perfektní angličtinou pan Vincent Chao, vysoce postavený straník.

Čtěte také

Republikánští radikálové chtějí omezit pomoc Ukrajině. Jde přitom i o Tchaj-wan, upozorňuje politolog Babík

Největším rivalem vládnoucí strany je dobře známý Kuomintang. Kdysi politicko-vojenské hnutí, ze kterého vzešel legendární generál Čankajšek, je dnes už výhradně jen a pouze politickou stranou.

Umírněnou a mnohem více nakloněnou spolupráci s pevninskou Čínou. Její ochota ke kompromisům a dobrým vztahům s Pekingem ji staví do role relativního oblíbence Číny.

„Když nezaujatě rozklíčujete současné vztahy mezi Tchaj-wanem a pevninskou Čínou, musíte vidět, že jsme se ocitli na trajektorii – a na jejím konci je válka s Čínskou lidovou republikou. Tomu musíme zabránit. Kuomintang chce dál posilovat ozbrojené síly, zlepšovat obranu ostrova, ale mnohem více prostoru než ostatní strany dávají dialogu s Pekingem. Není jiná možnost,“ charakterizuje hlavní znaky nejsilnější opoziční strany její poradce pro zahraniční styky Cheng – Dong Tso.

Právě na zkorumpování některých politiků opozičního Kuomintangu, záplavu dezinformací a demonstraci vojenské síly, spoléhá v předvolebním boji komunistická Čína.

Kuomintang nepropaguje vyloženě znovusjednocení s pevninskou Čínou, naopak v dlouhodobé koncepci vlastní, silné armády vidí smysl. Je ale ochoten vycházet Pekingu vstříc.

A ještě jeden hráč

Volič na Tchaj-wanu má ještě jednu, relativně velkou stranu, která může zamíchat kartami. Vznikla teprve v roce 2019, jmenuje se Tchajwanská lidová strana a vede ji fyzik a bývalý starosta Tchaj-peje Ko Wen-je.

Čtěte také

Marek Hudema: Myslí to prezident Biden vážně se závazkem bránit Tchaj-wan?

„Mezi Kuomintagem a Tchajwanskou lidovou stranou vzniklo původně relativně pevné pouto. Spolupráce vypadala nadějně, ale nakonec tohle politické sbližování krachlo. Lidová strana je příliš ambiciózní na to, aby se Kuomintangu podřizovala nebo ustupovala. Míří vysoko, je sebevědomá a raději to v prezidentských volbách zkusí samostatně, s vlastním kandidátem,“ přibližuje Chong Ja Ian, profesor z Národní univerzity v Singapuru.

Mladá, ambiciózní strana je zajímavá pro mladé voliče a čínská centrální vláda na druhé straně Tchajwanské úžiny věří, že právě její sympatizanti by mohli odebrat hlasy kandidátovi vládnouc strany. A tím tak vynést do čela ostrova pro-čínského zástupce opozičního Kuomintangu.

Víc se dozvíte v Zaostřenu Davida Jakše, poslechněte si.