Prevence i lék. Česko-americký tým vědců vyrobil vysoce účinné protilátky na klíšťovou encefalitidu

12. duben 2021

Vědcům se podařilo připravit protilátky na klíšťovou encefalitidu, které fungují jako prevence a dokážou i zmírňovat následky onemocnění. „Stejně jako u ostatních protilátek i tady platí, že čím dřív po infekci jsou protilátky podány, tím vyšší je jejich účinnost. Lze předpokládat, že pokud budou podány i v pozdějších stádiích infekce, tak ji sice už nezastaví, ale mohou mírnit nepříjemné projevy onemocnění i jeho dlouhodobé nebo trvalé následky,“ říká profesor Daniel Růžek.

Jenom v Česku se klíšťovou encefalitidou každoročně nakazí asi pět set lidí, celosvětově je to asi třináct tisíc. Proti klíšťové encefalitidě sice existuje účinná a bezpečná vakcína, ale proočkovanost populace je stále nízká. Například v Česku je naočkovaná jen asi čtvrtina obyvatel a počet případů klíšťovky dlouhodobě mírně roste.

Čtěte také

Klíšťová encefalitida přitom rozhodně není banální onemocnění, upozorňuje profesor Růžek, který působí v Biologickém centru Akademie věd a ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství

„V řadě případů má onemocnění poměrně závažný průběh. Asi u čtvrtiny pacientů, kteří prodělají klíšťovou encefalitidu, dokonce pozorujeme dlouhodobé nebo trvalé zdravotní následky. To se označuje jako postencefalitický syndrom. Tito pacienti trpí řadou problémů, jako jsou problémy s koncentrací, třes, poruchy paměti a podobně,“ vypočítává profesor Růžek.

V této fázi je na očkování už pozdě. A právě v tom je obrovský potenciál protilátek, které by se mohly podávat i po nakažení virem. Měly by totiž působit nejen preventivně, ale i mírnit následky onemocnění, zdůrazňuje Růžek.

Mezinárodní spolupráce

Připravit vysoce účinné protilátky byl náročný a dlouhý proces. U jeho zrodu stála Rockefellerova univerzita v New Yorku, na české straně pak Parazitologický ústav Biologického centra Akademie věd a Výzkumný ústav veterinárního lékařství.

Čtěte také

Vědci nejprve oslovili asi 140 lidí, kteří klíšťovou encefalitidu už prodělali, a ve spolupráci s lékaři Nemocnice České Budějovice jim udělali testy na protilátky. Vzorky s kvalitnějšími protilátkami pak odeslali k ještě preciznější analýze na Rockefellerovu univerzitu.

Vědcům v New Yorku se podařilo identifikovat šest takzvaných superneutralizátorů, pacientů, kteří si vytvořili vysoce kvalitní protilátky. Těmto šesti lidem pak vědci v Českých Budějovicích opět odebrali krev a izolovali z ní B-lymfocyty, což jsou buňky zodpovědné za produkci protilátek.

„S využitím těchto buněk se podařilo získat sérii takzvaných monoklonálních protilátek, které byly dále testovány. A z této poměrně široké série se nakonec podařilo získat čtyři finalisty, čtyři protilátky, které byly ze všech nejsilnější. A s těmi pak byly realizovány další experimenty a následné preklinické testy na laboratorních zvířatech,“ vysvětluje profesor Daniel Růžek.

Výsledky preklinického testování dopadly velmi uspokojivě. Celý projekt se tak může posunout do klinické fáze. Ta už obvykle probíhá v režii farmaceutických firem, takže v tuto chvíli je důležité, aby se vědcům podařilo najít vhodného investora.

Celý princip vědeckého objevu vysvětluje v audiozáznamu Filip Rambousek.

autor: Filip Rambousek
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.