Kde jsou klíšťata aktivní? A vydrží jim to celý víkend? Ukazuje to nová stránka českých meteorologů

Nová služba je dostupná na stránkách ČHMÚ a jedná se o interaktivní mapu rozdělenou do okresů. Při kliknutí na jednotlivý okres uvidíme, jak moc máme být v následujících třech dnech obezřetní.

Spolupráce meteorologů a parazitologů

Vytvoření stránky předcházel výzkum, který Český hydrometeorologický ústav prováděl společně se Státním zdravotním ústavem. Meteorologové do lesa za Prahou rozmístili přístroje, které měřily počasí, a pracovníci zdravotního ústavu tam smýkali klíšťata. Výzkumníci pozorovali, za jakého počasí nasbírají více klíšťat.

Čtěte také

Postřik proti klíšťatům? Brněnští vědci objevili nový způsob, jak účinně zlikvidovat některá klíšťata

Výsledkem je pětistupňový semafor. Při jedničce je riziko napadení klíštětem minimální, při pětce naopak velmi vysoké.

Podle Martina Možného semafor zohlední i to, jak se aktivita klíšťat bude měnit v průběhu dne:

„Na té dané lokalitě je určitý počet klíšťat, ale ta klíšťata nemusí být aktivní. To znamená, že pokud tam budete v době, kdy vrcholí teploty, třeba odpoledne, nebo pokud bude poměrně velké sucho, tak ta jejich aktivita bude menší. Zato večer nebo po dešti se ta aktivita zvedne a víc klíšťat se snaží najít svého hostitele.“ 

Klíšťata se probouzí

Díky aktuálním chladným zimním teplotám klíšťata zatím moc aktivní nejsou. To se ale změní s přicházejícím jarem a stoupajícími teplotami vzduchu. Jak upozorňuje parazitolog Radek Šíma z Biologického centra Akademie věd, hned bychom měli být opatrní:

„Ty jednotlivé patogeny v klíšťatech přezimují, takže se můžeme nakazit ihned, jak se na nás přisaje to první jarní klíště.“

V průměru každé páté klíště, které v přírodě potkáme, na nás může přenést lymskou boreliózu. O něco vzácnější nemocí pak je klíšťová encefalitida. Tu přenáší jedno až tři procenta klíšťat.

Čtěte také

Jaro je letos normální. Napomohl tomu sníh a mráz, který uškodil hrabošům a klíšťatům

Kvůli relativně chladnému a vlhkému počasí bývají klíšťata nejaktivnější právě na jaře a pak na podzim. Naopak v suchém a teplém létě jich potkáme méně. Podle Radka Šímy klíšťata najdeme prakticky po celé republice:

„Klíšťata nejčastěji najdeme tam, kde se vyskytují jejich přirození hostitelé, zpravidla lesní zvěř. A také tam, kde mají vhodné klima pro svůj život, to znamená typicky vlhké okraje lesů, okolí vodních toků, ale mohou to být třeba i městské parky nebo zahrady s vysokou trávou.“

Dříve platilo, že klíšťata prakticky vůbec nenajdeme v horských polohách. To se ale v posledních letech mění, a tak se s klíšťaty setkáme i ve vyšších nadmořských výškách.  

V Česku žije přes deset druhů klíšťat, pro člověka je ale nebezpečné jen klíště obecné.

V případě velkého nebezpečí napadení klíštětem bychom do přírody měli jít jen s dlouhým rukávem a dlouhými nohavicemi, nechodit zbytečně do porostu a spíše se držet cest a po návratu se důkladně prohlédnout. Čím dříve klíště odstraníme, tím více snižujeme riziko, že se od něj nakazíme.