Přemysl Čech: Mýlit se je sladké

Přitom nejde o žádné maličkosti. Ministerstvo financí muselo revidovat svůj makroekonomický výhled. Neodhadli jsme náladu manažerů průmyslových firem ani růst průmyslu. Mýlily se české banky, s nimi celá bankovní asociace stejně jako Česká národní banka.

Zaskočilo nás plnění státního rozpočtu. Nechápeme vývoj nezaměstnanosti a udivují nás útraty domácností. Něco se děje na trhu se zlatem a šperky, podivné zprávy přicházejí i z automobilového průmyslu. Podívejme se na tyto alarmující zprávy podrobněji.

Čtěte také

Ministerstvo financí zaskočené překvapivým růstem ekonomky v prvním kvartálu, posunulo celoroční odhad HDP hned o procento a dvě desetiny směrem vzhůru. Nechme stranou debaty o vlivu tabákových výrobků či metodiky statistiků na celkový výsledek, jasné je, že ekonomika šlape.

Pokud bychom podle aktuální ministerské prognózy dosáhly letos někam ke čtyřprocentnímu růstu, nebyly bychom jen evropským ekonomickým tygrem ale dokonce celosvětovým.

I Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,8 procenta z předchozích 2,6. Komerční banky jsou ve svých odhadech o nějaké desetinky procenta níž, ale na povinnou dávku státního optimismu jsme si už zvykli, a tak když si ji odmyslíme, vidí perspektivu domácí ekonomiky velmi podobně.

Česká národní banka|foto: Filip Jandourek

K jejímu růstu přispívá prakticky všechno, co ji pomoci může. Klíčové je, že se podařilo zlomit nedůvěru domácností a rozptýlit jejich ekonomické chmury. Maloobchod jen v červnu posílil meziročně o nějakých šest procent.

Rekordy lámou prodeje a opravy motorových vozidel. Jasná zpráva o tom, že pokračuje obměna tuzemského vozového parku. Stoupá zájem o zlaté i stříbrné šperky. A i když připustíme, že část drahých kovů nakupujeme jako bezpečnou investici, kterou možná vyjadřujeme lehkou nedůvěru v ekonomické zítřky, i tím přece jen nakupujeme a utrácíme.

Čtěte také

Naše výdaje podporuje i nízká nezaměstnanost – co nízká, nejnižší od předkrizových dob. A přidám možná ještě silnější kalibr: pokud se rozhlédneme po zemích Evropské unie, byla v červnu druhá nejnižší za evropským premiantem – Německem.

A další pozitivní signál: roste počet nových firem. Pokud by letos vydržel pololetní trend, vzniklo by jich nejvíc od předkrizového roku 2007. Nálada firem měřená indexem nákupních manažerů se v červenci výrazně zlepšila a to navzdory očekáváním analytiků.

Průmyslníci jsou tak v nejlepší pohodě za poslední víc než čtyři roky a pokud se podívají na vývoj zahraničního obchodu, ještě nějakou dobu by je nic vykolejit nemělo. A když jsme u těch „nej“: nejlepšího výsledku od vzniku samostatného státu dosáhl za pololetí i státní rozpočet. Opět nechme stranou debaty o efektivnosti výběru či nevýběru daní, o tom, nakolik se o plnění rozpočtu zasloužily evropské peníze, výsledek – buď jak buď – je to dobrý.

Státní rozpočet za loňský rok skončil výrazně nižším deficitem, než bylo plánováno. Ilustrační foto|foto: Fotobanka RGBStock

Skoro se chce říct, jestli těch dobrých zpráv není na jednoho trochu moc? Ale najít nějaké čtení pro programové škarohlídy není nijak snadné. Občasné mráčky se vznášejí jen nad stavebnictvím, které se zvedá z popela minulých let.

Letos dostává méně peněz od státu a to především proto, že vázne projektová příprava a ohroženy jsou tak především nové zakázky. Stěžovat si mohou i zaměstnanci firem. Ty totiž vydělávají, ale o své zisky se nechtějí dělit a nezvyšují platy.

Raději investují, nebo umazávají ztráty z let minulých. Ale na příští rok je avizováno zvyšování platů státním zaměstnancům a to by mohlo popostrčit i privátní sféru.

Podtrženo a sečteno: omyly - respektive dosavadní slabší očekávání ekonomů, průmyslníků, statistiků a koneckonců i nás konzumentů, mají tentokrát sladkou příchuť.

Přemysl Čech vám přeje vlídný den!