Karel Barták: Úvěr pro Ukrajinu schválený na základě „zesílené spolupráce“ je příslibem do budoucna
Evropská komise zveřejnila návrh nařízení, na jehož základě si vypůjčí 90 miliard eur a poskytne je Ukrajině na financování jejích potřeb v letech 2026 a 2027. Až ho schválí členské státy a Evropský parlament, obrátí se komise na finanční trhy a uspořádá výplatu úvěru tak, aby Ukrajina dostala první peníze letos v dubnu, kdy jí dojdou poslední rezervy.
Čtěte také
Na rozhodnutí, které učinili šéfové států a vlád vlastně z nouze na prosincové schůzi Evropské rady, je ale jedna pozoruhodnost, která byla v napětí summitu poněkud přehlížena.
Významný zahraničněpolitický krok byl učiněn s použitím mechanismu „zesílené spolupráce“, který umožňuje skupině zemí EU postupovat společně, zatímco další to odmítají.
Výhody „zesílené spolupráce“
Poprvé tak „zesílená spolupráce“ umožnila vyhnout se povinné jednomyslnosti. Tedy, prakticky, pomoct Ukrajině navzdory tomu, že s tím nesouhlasilo Maďarsko a Slovensko a že Česko se odmítlo na splácení dluhu podílet.
Čtěte také
To, co se před Vánocemi jevilo jako horší alternativa, se tak dnes ukazuje v novém příznivějším světle. Vznikl precedens. Zesílená spolupráce se může stát metodou fungování „koalice ochotných“, která také vznikla z nouze. Pokud se někomu nebude chtít zapojit se do společných iniciativ, nic se neděje. Netřeba už lopotně hledat kompromisy, konsens za každou cenu. Nechceš? Provedeme to bez tebe.
Pro českou vládu je to zajímavá zkušenost. Andrej Babiš by asi nechtěl docela mařit usnesení Evropské rady v Orbánově stylu; takto nic netorpédoval, zvolený postup se mu hodil. Odmítl se však solidárně podílet na splácení dluhu, čímž podle svého přesvědčení potěšil své voliče, ale na evropské scéně se uvedl jako sabotér. Což mu nebude zapomenuto.
Využití mechanismu
Odborníci na evropské právo nyní dumají, zda se „zesílená spolupráce“ začne používat šmahem a všude, když to nevadilo u tak zásadního rozhodnutí, jako je společné zadlužení.
Čtěte také
Profesor Alberto Alemanno z pařížské vysoké obchodní školy HEC se táže, zda by bylo politicky únosné „použít zesílenou spolupráci k rozhodování o základních fiskálních otázkách“.
Ozývají se hlasy, proč by to nemělo jít, pokud by nějaká kverulantská vláda soustavně házela vidle do klíčových rozhodnutí – například o sedmiletém rozpočtu Unie.
Ale zpět k Ukrajině. Komise potvrdila, že pokud válka potrvá, 60 z 90 miliard bude vynaloženo na obranu, zbytek na chod ukrajinského státu. Opentlila návrh řadou pojistek, které mají vyloučit korupci a zpronevěru.
Formální postupy Evropy
Předsedkyně von der Leyenová upřesnila, že obranné peníze půjdou přednostně na nákup evropských a ukrajinských zbraní. Pokud by ovšem Ukrajina v Evropě nesehnala, co potřebuje, například systémy protivzdušné obrany, je možné je použít také na nákup amerických zbraní.
Doufejme, že tak utnula v zárodku rodící se spor o to, zda americké zbraně ano nebo ne, který hrozí narušit vydřenou evropskou jednotu.
Jak se blíží čtvrté výročí zahájení ruské agrese, stále zřetelněji je vidět, že Rusko tuto válku prohrává. Jeho postup je mizivý, vykoupený obrovskými ztrátami. Za poslední rok dobylo sotva jedno procento ukrajinského území. Evropa stále lépe chápe, že je to také její válka. Bude jen dobře, pokud se vybaví i formálními postupy, které umožní Ukrajinu podporovat co nejsnáze a nejúčinněji.
Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
