Premiér lhal, že nám nic nehrozí, a teď jsme nejhorší na světě, kritizuje Bláha z Hlídače státu

28. říjen 2020

Vláda podle všeho nezvládá boj s epidemií koronaviru, který se šíří i přes zpřísňující se opatření. Podle zakladatele projektu Hlídač státu Michala Bláhy totiž premiér Andrej Babiš (ANO) situaci záměrně podcenil. „Snažil se působit, že nám nic nehrozí, přestože o problémech věděl. A několikrát přímo lhal, například v tom, že funguje chytrá karanténa,“ tvrdí.

V jednom ze svých videí prý také premiér účelově tvrdil, že v daný den nikdo v souvislosti s nemocí covid-19 nezemřel, přestože musel vědět, že to není pravda, protože údaje o počtu zemřelých se do statistik dostávají se zpožděním, říká Bláha.

Čtěte také

„Premiér s námi má mluvit na rovinu. Na jaře jsme byli ‚best in covid‘, měli jsme nízký počet nakažených, ale v září najednou změnil rétoriku a místo počtu nakažených začal prezentovat nízkou smrtnost. Vybíral si statistiky, které se mu hodily,“ kritizuje.

Zlehčování situace podle něj vedlo k tomu, že lidé opatření nedodržovali. Nejvíce ale Bláha premiérovi vyčítá to, že kvůli volbám odložil některá nepopulární opatření, například povinnost nosit roušky ve školách a na veřejnosti.

Stát nebyl schopen se poučit z první vlny a menších varování.
Michal Bláha

Základní problém vidí v tom, že na rozdíl od jara na sebe nikdo nechtěl vzít odpovědnost za rozhodnutí. „Podcenili situaci a hygieny je utvrzovaly v tom, že to zvládnou. Nedokázali dohlédnout, co je čeká na podzim. Epidemie tohoto typu vyžaduje dělat věci preventivně. Naše vláda funguje reaktivně – a tak je vždy 14 dní za realitou,“ podotýká.

„Stát nebyl schopen se poučit z první vlny a menších varování. Stejně jako na jaře to lepí na poslední chvíli. To je to největší selhání.“

Michal Bláha, zakladatel projektu Hlídač státu

A dodává: „Největší ztráty jsou lidské: lidé, kteří zemřou zbytečně, protože se opatření udělala pozdě nebo nefungovalo trasování. Jistě by někteří zemřeli i za lepších opatření, to srovnání si můžeme vzít z okolních států. Je to velmi drahé poučení. Vláda by měla nést následky, teď ale tvrdí, že ‚jsme to udělali, jak nejlépe jsme mohli‘. Ale jak je vidět, udělali to nejhůř na světě.“

Data jsou klíčová

Podle Bláhy do jisté míry stále nefunguje chytrá karanténa, především trasování kontaktů. Problém vidí v tom, že krajské hygienické stanice až do září odmítaly jakoukoli externí pomoc, přestože bylo zřejmé, že to nemohou zvládnout.

Čtěte také

„Dostaly dvě varování, na která hygieny nereagovaly. První byly doly v Karviné, kde se ostravská hygiena vykašlala na trasování horníků a nestíhali. A druhé nákaza v pražském klubu Techtle Mechtle, kdy se pražská hygiena hroutila ze 150 lidí v klubu,“ uvádí Bláha.

Dodnes prý není vypsána a vysoutěžena veřejná zakázka na externí call centrum pro ministerstvo zdravotnictví, které by fungovalo dlouhodobě. V současnosti prý státu pomáhají soukromé subjekty nárazově a zadarmo.

ÚZIS nepochopil, že pokud by zveřejnili co nejvíce dat v surové formě, tak jim je akademická sféra pomůže zanalyzovat.
Michal Bláha

S nástupem ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) se alespoň zlepšila dostupnost zdravotnických dat, které se ministerstvo i podřízený Úřad zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) podle Bláhy bránily zveřejňovat. Situace ale stále není ideální.

„ÚZIS nepochopil, že pokud by zveřejnili co nejvíce dat v surové, anonymizované formě, tak jim je akademická a veřejná sféra pomůže zanalyzovat. Například údaje o průběhu testování, kde se lidé nakazili, jak dlouho trvá, než se dostanou do nemocnice a do vážného stavu. To by umožnilo lépe plánovat vytížení nemocnic,“ vysvětluje.

Kdo další může za současný nárůst počtu nakažených? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Veronika Sedláčková , Michael Erhart
Spustit audio

Související