Premiér a nositel Nobelovy ceny Abiy Ahmed potlačuje silou samosprávu s autoritářskou minulostí

4. ledna zahájil etiopský premiér Abiy Ahmed, ve jménu boje proti korupci a porušování lidských práv, vojenské tažení v severním svazovém státě Tigraj. Ten je ovládaný Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontou.

Federální armáda dobyla několik měst i strategických bodů. Podle tigrajské samosprávy řízené kdysi nejmocnější stranou v zemi, se vojáci dopouští zločinů proti lidskosti a vyzývá k ukončení bojů. Sama ale přísahá, že její vojska budou bojovat do posledních sil.

Čtvrtstoletí s osvobozeneckou frontou

Tigrajská lidově osvobozenecká fronta (zkráceně TPLF) byla po dlouhá desetiletí jednou z nejmocnějších politických vládních stran v Etiopii. K moci nastoupila po zhroucení vojenského marxistického režimu na začátku 90. let.

Čtěte také

SvětOběžník: Neklidná Etiopie

Její více než čtvrt století trvající vláda se vyznačovala represemi. Ve vězení končily desítky tisíc politických vězňů, velké množství studentů převážně oromského původu bylo vyhozeno z vysokých škol nebo jim studium nebylo umožněné vůbec. TPLF tak za sebou z lidskoprávní stránky nezanechala působivé dědictví.

V dubnu roku 2018, po několika letech napětí a nepokojů, nastoupil do úřadu předsedy etiopské vlády Abiy Ahmed. Jako Orom se stal prvním netigrajským premiérem země. Téměř okamžitě zahájil mnoho reforem.

Projekt je pod záštitou proreformního premiéra Abyi Ahmeda|foto:Úřad etiopského premiéra

Kromě zlepšení vztahů se sousední Eritreou, za které v roce 2019 získal Nobelovu cenu míru, také založil novou politickou stranu a provedl i měnovou reformu. 

„Dal do oběhu zcela nové bankovky – Etiopský Birr. Podle některých hlasů tím měl znemožnit tigrajské elitě, která se v uplynulých letech obohatila, případnou podporu bojůvek, které měly zasévat násilí na území Etiopie,“ popisuje afrikanista Jan Záhořík z Katedry blízkovýchodních studií Západočeské univerzity. Všechny tyto a další kroky vedly ke stažení tigrajskýcm politických a vojenských špiček na sever do regionu Tigraj.

Zpolitizovaná etnická identita

Tigrajská Fronta provedla po svém stažení na sever Tigraje hned několik akcí, které měly ukázat její sílu. Také ale chtěli otřást pozicí premiéra Ahmeda, který byl stále ještě vnímaný jako reformátor a konstruktér liberalizace poměrů v Etiopii. Takovým „podnikem“ TPLF bylo i uspořádání zářijových voleb.

Květnové parlamentní volby byly ale kvůli pandemii koronaviru odloženy. Tigrajská samospráva ale své volby uspořádala, což vyvolalo obavy, že se bude chtít tento stát odtrhnout. Separatistické snahy přitom v Etiopii nejsou výjimečné. V zemi existuje asi 120 politických stran, které hájí zájmy etnických skupin, například Amharů, Tigrajců, Oromů nebo třeba Somálců. Etnická identita jako taková je silně zpolitizovaná.

Zklamání z premiéra

„Z důvodu zpolitizování etnické identity je pro kohokoliv, nejen pro Abiyho Ahmeda složité o něčem rozhodnout. Bez toho, aby to někdo jiný nenesl jako útok proti sobě, nebo svému etniku,“ říká Záhořík.

„Mnozí tedy začali pociťovat zklamání, že premiér nedokáže pokračovat v těch svých liberalizačních reformách. A někteří pozorovatelé dokonce považují za chybu, že Abiy Ahmed pozval na začátku k jednání úplně všechny. Protože mezi těmi skupinami účastnícími se jednání jsou jak umírnění, tak řekněme extremisté. Ne všichni se vzdali myšlenky ozbrojeného boje proti té myšlence federace a sjednocení.“

Čtěte také

Sucho v Etiopii je stejně zničující jako válka v Sýrii

Jaká je v Etiopii ale nálada právě dnes? „Místní obyvatelé si všímají proměn Abiyho Ahmeda z člověka, do kterého byly vkládány velké naděje, v politika, který začíná vládnout pevnou rukou. V tomto ohledu panují určité obavy,“ všímá si.

Situaci v hlavním městě ale v době bojů v Tigraji, vzdáleném asi tisíc kilometrů od metropole, popisuje Záhořík jako klidnou.

Mezinárodní napětí

Boje v Tigraji přerostly regionální úroveň ve chvíli, kdy TPLF zaútočila na letiště v sousedním svazovém státě Amhara, ale také v sousední Eritreji. To ale není jediné napětí na mezinárodní úrovni, kterému musí Etiopie čelit. Další rozepře vyvolává Velká renesanční přehrada na Modrém Nilu, kterou tam staví už od roku 2011.

Podle analytika Institutu pro politiku a společnost Jana Havlíčka hraje vodní dílo obrovskou a klíčovou roli v bezpečnostních vztazích severovýchodní Afriky. „Pro Súdán může mít přehrada roli pozitivní, protože čelí každým rokem povodním. Letos byly povodně dokonce rekordně devastující. Velká přehrada by dokázala jejich následky zmírnit. Přehrada má být ale taky schopna vytvořit až dvojnásobek elektřiny, než teď sami potřebují. Takže by ji měla být schopna vyvážet a Súdánu elektřina dlouhodobě chybí.“ 

Boj o vodu

„Na druhé straně je tu Egypt, který ale bude zásadně zasažený několikaletým napouštěním vodního díla. Mluví se až o 20procentním úbytku vody ve veletoku, a to po dobu zhruba pěti let.“

Neúspěšné přistání na západním břehu nutí piloty překonat Nil a pokusit se najít lepší místo na druhém břehu|foto:Štěpán Macháček,Český rozhlas

Podle Havlíčka je otázkou, jestli to taky nemůže pro Egypt znamenat zásadní problém, a to tak velký, že by mohl zasáhnout silou. V tu chvíli by proti sobě stály dvě armády, které patří v Africe k těm největším a nejlépe vyzbrojeným.

Egypt v listopadu zahájil se Súdánem společné letecké cvičení. Podle vyjádření vlády se jedná o běžné aktivity. Už v minulosti ale hrozili bombardováním přehrady. Na konci října dokonce o vyhození přehrady do vzduchu mluvil americký prezident Donald Trump. Při uzavírání dohody o normalizaci vztahů mezi Súdánem a Izraelem řekl, že přehrada zastaví přítok vody do Nilu, takže s tím Egypt musí něco dělat. Etiopie pak výrok nepřímo odsoudila.

Celý pořad Zaostřeno si poslechněte v audiozáznamu.