Sucho v Etiopii je stejně zničující jako válka v Sýrii
Sucho ve východní Africe je hrozbou srovnatelnou s válkou v Sýrii. Tvrdí to alespoň mezinárodní nevládní organizace Save the Children. Nejhorším suchem za několik posledních desetiletí je postižená Etiopie.
Podle OSN trpí v současné době podvýživou 400 tisíc etiopských dětí. Dalších 10 milionů lidí se neobejde bez potravinové pomoci.
„Máme jen dvě země na světě v kategorii nejvyššího ohrožení. První je Sýrie a druhou Etiopie. Aby mohla být pomoc efektivní, potřebuje země finanční podporu ve výši 100 milionů dolarů, řekla katarské televizi Al Džazíra výkonná ředitelka organizace Save the Children Carolyne Milesová.
Pro ilustraci závažnosti situace přináší Al Džazíra příklad Mohammeda Dubahala, otce deseti dětí. Mohammed měl stádo 53 krav, v současnosti mu ale zbylo posledních pět. Od vlády obdržel v minulých měsících dva příděly potravinové pomoci, vzhledem k rozsahu sucha ale nestačí ani ta.
„Bojím se o své děti i o ostatní lidi. Nemáme jídlo ani mléko. Pokud nepřijde déšť, přijde smrt,“ říká Mohammed.
Výhled do roku 2016 je ještě méně povzbudivý. Podle sítě Famine Early Warning Systems Network mohou být ohroženy desítky milionů lidí nejen ve východní a jižní Africe, ale i Asii a Střední Americe. Sucho zřejmě souvisí s nezvykle silným projevem El Niňa, složitého jevu, při němž dochází k oteplování mořských vod.
Špatnou úrodu lze očekávat v celé řadě zemí po celém světě. Podle organizace Oxfam bude nejdůležitější dostat pomoc k potřebným včas, aby se dopad sucha nenásobil tak, jako je tomu teď v Etiopii.
Většina humanitárních organizací je teď vázána v Sýrii, Jižním Súdánu a Jemenu, tedy v zemích, které vedle sucha sužuje především válka. „Nemáme už kapacity na to, abychom řešili další katastrofy velkého rozsahu v dalších lokalitách. Pokud svět prováhá možnost včas odpovědět na hrozby v Latinské Americe a jihovýchodní Africe, sami to nezvládneme,“ cituje somálský server Hiiraan organizaci Oxfam.
Příkladem takové země by mohla být i Jihoafrická republika, která prožívá nejhorší sucha od roku 1982. Nedostatek vody a potravin zde sužuje skoro tři miliony lidí. Například Johannesburg se potýká s rekordními teplotami a zavedl už omezení na užívání vody.
Nebezpečná je situace především pro malé farmáře, pro ně může být nedostatek vody a následná neúroda likvidační. Jihoafrická republika je přitom největší producent obilí v regionu a na jejích dodávkách jsou mnohdy závislé i okolní státy.
Velcí producenti propouštějí, malí bojují o přežití a ceny potravin stoupají. Podle serveru Hiiraan se zvýšila cena chleba o sedm, vajec o patnáct a kukuřice dokonce o padesát procent. Právě kukuřice je přitom hlavní plodinou Jihoafrické republiky.
Hiiran závěrem cituje britského ministra pro mezinárodní rozvoj Nicka Hurda. Ten si podle svých slov uvědomuje, že dopad sucha může mít vážné následky i pro oblasti, které jím nebudou přímo zasaženy. A to včetně Evropy.
„Jen pokud budeme chránit a stabilizovat zranitelné země, dosáhneme toho, že lidé nebudou nuceni opouštět své domovy a hledat obživu a lepší živobytí jinde,“ připomíná Hurd souvislost změn klimatu s uprchlickou krizí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.