Předvánoční nákupy v letech socialismu? Zboží někdy bylo, někdy nebylo

26. prosinec 2022

V době, kdy se značná část nákupů vánočních dárků odehrává doma před monitorem počítače, jsou vzpomínky na fronty v obchodních domech a na shánění toho, čemu se říkalo „nedostatkové zboží“ výpravou do minulého století. A to doslova. O tom, nakolik objektivním zrcadlem doby byly v 70. a 80. letech Rozhlasové noviny, vysílané každý večer na stanici Praha, můžeme vést dlouhé debaty. Propojení cenzury a autocenzury udělalo své, některé skutečnosti ale nešlo ve vysílání nezmínit.

Čtěte také

Realita toho, co Gustáv Husák nazval „budováním rozvinuté socialistické vlasti“, se do zpravodajství dostala. Třeba v tom, jakým způsobem rozhlas informoval o předvánočních nákupech.

Při ohlédnutí zpět se možná mnozí dnešní posluchači pozastaví nad tím, s jak omezeným množstvím obchodů a zboží si museli naši rodiče a prarodiče vystačit. Pokud „tón“ do určité míry udávala Praha, pak stojí za zmínku, že ještě v první polovině 70. let mělo hlavní město jediný skutečně moderní obchodní dům – totiž Bílou labuť.

Období socialistického konzumu

Slovo moderní by se mělo dát do uvozovek, protože více než třicet let po svém otevření už i tento obchodní dům zastarával. Navíc poválečná orientace na těžký průmysl, od které se jen pomalu ustupovalo, způsobila, že socialistickému hospodářství se přes všechny sliby dlouhá léta nepodařilo zajistit dostatek obyčejného spotřebního zboží.

Čtěte také

Občas zprávy o tom probleskly i ve vysílání – třeba před Vánocemi 1969 se do zpráv dostala informace, že spotřebiče „na baterie“ budou pod stromečkem nejspíš bez baterií, protože jejich dostatek na trhu lze očekávat nejdřív na jaře dalšího roku…

V polovině 70. let se zase hovořilo o dlouhodobém nedostatku jízdních kol, automatických praček nebo šicích strojů. Aby nedošlo k nedorozumění: Kola, pračky i šicí stroje se nakonec po nějakém shánění koupit daly.

Jenže často zákazníci brali to jediné, co v prodejnách objevili, protože výběr byl malý a zboží přicházelo v omezeném množství.

I v předvánočních nákupech se odrážely změny, k nimž docházelo ve „vysoké politice“.

Období první poloviny 70. let je dobou pomyslných Husákových „plných hrnců“. Rozhlasové zpravodajství hovoří o nově otevřených obchodech (v celé republice jich během jediného roku přibylo na čtyři sta), o široké nabídce zboží (evidentně byla, v mnoha anketách si to pochvalují i nakupující) a dokonce i o tom, že se západní sdělovací prostředky pozastavují nad tím, jak bohaté jsou Vánoce v socialistickém Československu a jak nám je mohou západní Němci závidět (odvysíláno v Rozhlasových novinách 23. prosince 1973).

Čtěte také

Na jaře 1975 se zákazníci dočkali dvou moderních obchodních domů v Praze: Máje a Kotvy. Před Vánocemi toho roku byly oba důležitým místem pro vánoční nákupy; jen v sobotu 13. prosince 1975 utratili zákazníci v Kotvě neuvěřitelných sedm milionů korun.

Jenže ani období socialistického konzumu netrvalo věčně. Na přelomu 70. a 80. let se o předvánočních nákupech v rozhlasovém zpravodajství prakticky nehovořilo. A když se koncem 80. let situace uvolňovala, otevřeně už se zase mluvilo hlavně o nedostatkovém zboží.

To vše prostřednictvím ukázek z autentického dobového rozhlasového vysílání nabídne vánoční vydání pořadu Archiv Plus.

autor: David Hertl
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.