Předeženeme Spojené státy i Sovětský svaz, sliboval Fidel Castro

Fidel Castro
Fidel Castro

„Jste neklidní, protože si myslíte, že jsme komunisté. Říkám jasně, my komunisté nejsme!“ To řekl v dubnu 1959 během návštěvy USA Fidel Castro. Pro něj i pro Kubu byl rok 1959 rokem mnoha změn.

Ernesto „Che“ Guevara – snílek se samopalem, který zemřel včas

Ernesto Che Guevara

Věčný revolucionář Ernesto Guevara by letos v červnu oslavil 89. narozeniny. Mohl být mezi živými. Těžko by jej ale obklopovala aureola revolucionáře. Nejspíš by už byl dávno semlet byrokracií nejvyšších kubánských stranických úřadů. Dá se říci: zemřel včas.

V lednu 1959 vpochodovaly jednotky vousatých partyzánů do kubánských měst a likvidovaly pozůstatky diktatury Fulgencia Batisty. Ten za sebou zanechal zemi protikladů: bohaté lidi z měst a chudý venkov. „Kuba měla v té době vyšší HDP na hlavu než Španělsko. Z hlediska konzumu to byla jakási Západní Evropa ve Střední Americe,“ říká iberoamerikanista Josef Opatrný.

Rubem prosperity byly velké sociální nerovnosti, vysoká nezaměstnanost na venkově a závislost na USA. Příkré sociální rozdíly a enormní závislost na USA chtěl vystudovaný právník Fidel Castro řešit revolucí. Po mnoha peripetiích dostal v lednu 1959 příležitost.

Skromný a prostý Fidel

Třiatřicetiletý Castro Kubáncům učaroval. V polovině února 1959 byl jmenován premiérem (Kuba v té době měla i prezidenta, nikoli nevýznamného právníka Manuela Urrutiu). Castro vše pojal jako příležitost k divadelnímu představení, jeho nástupní projev byl plný skromnosti:

Ernesto Che Guevara a Fidel Castro, 1961

„Nezáleží mi na funkci a poctách. Zůstávám nadále týmž občanem, jakým jsem byl dříve. V ničem se neodlišuji od kteréhokoli jiného občana. Jsem stejný, jak kterýkoli jiný, skromný a prostý Kubánec.“

Už po pár měsících ale Castro nepřímo donutil prezidenta Urrutiu k útěku do exilu a přestože do jeho křesla dosedla nová hlava státu, Fidel upevnil postavení neomezeného vládce nad Kubou.

Dohnat a předehnat…

Tématem pro historiky je otázka, nakolik Castro inklinoval ke komunismu. V dubnu 1959 při návštěvě USA pronesl citovaná slova, že se komunistou být necítí. Po celý rok 1959 přistupoval ke vztahům se státy sovětského bloku zdrženlivě a veřejně komunismus odsuzoval. Jak ale napsal Castrův životopisec Robert Quirk, „už před koncem roku 1959 začínal Castro přicházet na chuť myšlence, že mapa cesty do kubánského ráje je ukryta mezi deskami Marxova Kapitálu.“

Podle znalců latinskoamerického prostředí byl Castro do náruče ideologie Sovětů tak trochu dohnán poté, co v roce 1960 USA vyhlásily hospodářské embargo proti Kubě. Castrův režim se vydal doleva: po pozemkové reformě znárodnil majetek zahraničních i domácích podnikatelů a zrušil politické strany, slibované volby se uskutečnily až po mnoha letech.

Fidel a Raúl Castro

Kubánci dostali bezplatné zdravotnictví a školství, ovšem za cenu krachu státní ekonomiky. Fidela ale zápal neopouštěl: právě v roce 1959 pronesl svůj na dlouhou dobu nejdelší projev, trval sedm hodin. Mnoha Castrovým prohlášením z roku 1959 se dnes můžeme pousmát: „Během několika let přesáhne životní úroveň Kubánců životní úroveň USA a Sovětského svazu. Dosáhneme životní úrovně, jaká neexistuje v žádné jiné zemi,“ sliboval v únoru 1959.

Veškerou moc nad rozhodováním o všech aspektech života na Kubě si Castro udržel do roku 2006, kdy předal nástupnictví bratrovi Raúlovi; zemřel o deset let později, v listopadu 2016. Jaký byl jeho rok 1959, připomíná v pořadu Portréty iberoamerikanista Josef Opatrný.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související