Před hlasováním o nedůvěře

Mělo by se totiž hlasovat o nedůvěře vládě, kterou chtějí svrhnout sociální demokraté. Před Vánocemi si pochopitelně žádný z politiků nepřeje chaos, který by trval nepochybně několik měsíců, než by se našla vláda náhradní. Přesto se hlasovat bude.

Poslanci by si měli uvědomit, v čem tkví riziko Pontia Piláta. Prokurátor v žádném případě nechtěl odsoudit Ježíše Krista na kříž. Byl však pod ohromným politickým tlakem farizeů a velekněží. Potvrdil tedy jejich verdikt, zároveň však chtěl dát Ježíšovi milost, pokud by o to požádal hlas lidu. Pilát předpokládal, že občané Jeruzaléma budou oblíbenému prorokovi nakloněni. Farizeové ovšem dokázali dav manipulovat podle svého a milost dostal někdo jiný.

Později nazval německý novinář Theodor Wolff "Válkou Pontia Piláta" první světovou válku. Všem státníkům tehdy šlo o to, aby ji odvrátili. Dobře míněná snaha ovšem skončila v zákopovém vraždění.

Nesmrtelný příběh tedy může ožít ve sněmovně, třeba pod názvem "Svržení vlády podle Pontia Piláta".

Sociální demokraté tvrdí, že vláda se chová v případu někdejšího a možná budoucího vicepremiéra Jiřího Čunka tak nehorázně, že nic než její svržení nezbývá. Je sice nepříjemné táhnout proti vládě, je to však povinnost.

Komunisté se zřejmě budou muset přidat. Když vyšla najevo jejich dohoda s ODS o porcování medvěda, měli by se snažit dokázat, že to byl jen přechodný výkyv a že ve skutečnosti jsou stále dravou opozicí. Důvod svrhnout vládu ovšem mohou mít i vládní poslanci. Premiér Mirek Topolánek se ani v nejmenším nemusí bát sociálnědemokratických přeběhlíků Melčáka a Pohanky. S pádem vlády končí i jejich politická kariéra. Také rozkolísaným lidovcům nemůže pád vlády prospět ani v nejmenším.

Ovšem se Zelenými je tomu jinak. Už se zdá, že koalice uklidnila jejich poslankyni Olgu Zubovou, když přidala učitelům na platy jednu miliardu. Ovšem zůstává problém s poslankyní Věrou Jakubkovou. Té vadí zcela zásadní záležitost v dopravních dotacích.

Vláda v říjnu rozhodla, že není možné stavět sporné úseky tří dálnic ani přesunovat nádraží v Brně, dokud se neposoudí alternativní varianty. Ovšem ministr Aleš Řebíček usnesení vlády ignoruje, velmi pravděpodobně s vědomím premiéra Topolánka. Alternativy se neposuzují a stavby sporných úseků se dál připravují. Pokud vláda nezačne plnit své usnesení, nechce poslankyně Jakubková hlasovat pro rozpočet. Ovšem nemusela by ani hlasovat pro vládu.

Po kongresu ODS může být problémem i poslanecký klub této strany. Občanští demokraté už hovoří veřejně o tom, jestli je dobré držet Mirka Topolánka jako šéfa strany. Je přitom nepochybné, že po pádu vlády by přišel i o svůj stranický post.

Nečekaný rozpad vlády zažívá v těchto dnech Slovensko, v létě se rozložila vládní koalice v Polsku - a čeští politici jsou přinejmenším stejně nervózní, jako jejich kolegové v zahraničí.

Ovšem ani z pohledu občanů by pád vlády nebyl příliš dobrou zprávou. Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že většině občanů se vláda nelíbí.

Skutečně k tomu existují důvody. Vláda se za rok svého působení příliš neosvědčila jako liberální reformátor. Prosadila prakticky jediný nový zákon, pověstný Topolánkův reformní batoh. Je rozsáhlý a mění celou řadu sazeb daní i sociálních dávek. Rostou však obavy, že po této reformě bude třeba brzy znovu reformovat.

Plány na zjednodušení státní správy mají ministři Langer a Pospíšil, jejich kolega Nečas chce uplatnit první krok penzijní reformy, ambiciózní změny ve zdravotnictví představil ministr Julínek. Zatím to ovšem jsou jen plány.

Vesměs jde o kroky, které nejsou ideologické a s menšími úpravami by je mohla provádět libovolná jiná vláda. Přitom není vůbec jisté, že v současné konstelaci ve sněmovně mohou tak složité zákony projít. Vláda tedy má neurčitý program, proč ji vůbec hájit? Přežívá jen díky tomu, že si nikdo nedokáže představit alternativu. Ale až padne, on už se nějaký, nepochybně oblíbenější člověk na místo premiéra najde. Tak mohou uvažovat mnozí poslanci.

Přesto není z pohledu občanů nějaké předvánoční dobrodružství namístě, a nejde jen o to, že si také oni přejí klidné svátky. Pád vlády by dále zpochybnil demokratický režim v zemi. Pokud vláda padne v boji o nějakou zásadní reformu, bude to spíše důkazem kvality demokracie, kdy hlas lidu může zabránit nepopulárním změnám. Ovšem ve chvíli, kdy vláda padne jen z bezradnosti sněmovny, bude jediným poučením, že si zřejmě opravdu nedokážeme vládnout.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .