Před 660 lety byl Karel IV. korunován v Římě císařem

6. duben 2015

Na Tři krále roku 1355 byl korunován v bazilice sv. Ambrože v Miláně lombardskou železnou korunou pozdější císař Svaté říše římské Karel IV. Ještě téhož roku v dubnu dosáhl korunovace římským císařem v bazilice sv. Petra.

Před 660ti lety se český král Karel IV. vydal na cestu do Říma, kde získal císařskou korunu a stal se panovníkem Svaté říše římské. Ještě předtím, v lednu 1355, se v Miláně stal i lombardským králem.

Právě tuto historickou událost si Češi a Italové připomněli v areálu milánské baziliky sv. Ambrože, přesně v místech, kde Karel IV. korunu slavnostně přijal.

Zvony věže baziliky sv. Ambrože, tedy patrona Milána se rozléhají nad centrem někdejšího královského města, podobně, jako před 660ti lety. Tehdy po dlažbě románského kostela kráčel i římsko-německý a český král Karel IV. Lombardskou korunu přijal v sousední, mnohem menší kapli.

„Nacházíme se v kapli sv. Zikmunda v sousedství baziliky sv. Ambrože, kde vždy byli králové korunováni. Proč si ale Karel IV. vybral skromnější svatostánek? Zřejmě proto, že z Francie do Čech přivezl ostatky sv. Zikmunda. Později dal toto jméno i jednomu ze svých synů", vysvětluje Carlo Capponi z Milánské arcidiecéze.

Konference na počest Karla IV.

Kaple sv. Zikmunda v Miláně

Před oltářem je výjimečně vystavena kopie koruny, kterou byl Karel IV. v lednu 1355 v Miláně korunován.

„Vidíme třicet let starou kopii železné koruny. Železné proto, že je do ní vložen železný pásek považovaný za hřeb z Kristova kříže. Samotný originál pocházející z 2. poloviny 9. století je ale jinak zlatý a zdobí ho emaily a drahokamy", ukazuje Carlo Capponi.

Jak dodává, obě koruny jsou dnes uloženy v Monze, kopii proto do Milána přivezl zdejší český honorární konzul právě jen u příležitosti vzpomínkové akce.

„Je tu vystavena jen díky konferenci pořádané na počest Karla IV., aby si kopii železné koruny mohli její účastníci prohlédnout", říká Giorgio Aletti. Připomenutí korunovace Karla IV. lombardským králem v Miláně, což mnoho místních dnes neví, bylo hlavním smyslem celé akce.

„Bazilika sv. Ambrože je jedním z hlavních kostelů v Miláně. Většina Italů neví, že Karel IV., císař italský, byl korunovaný tady. Smyslem akce je seznámit s českou historií i italskou veřejnost,“ říká Kateřina Bělunková, ředitelka Czech Tourismu v Miláně.

Nákladná a riskantní jízda

Bazilika sv. Ambrože v Miláně

Jak je vidět na davu lidí proudících do kaple sv. Zikmunda, všichni si chtějí prohlédnout korunu, která díky Karlu IV. přinesla do zdejších končin relativní klid, jak potvrzuje profesor Andrea Dallanoce.

„Nejdůležitější bylo, že zajistil politickou stabilitu, že nedocházelo k dalším krizím mezi Milánem a ostatními městy. A podobné to bylo i v případě samotného papežského stolce".

Jak vůbec taková římská jízda vypadala? Podle Lenky Bobkové z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze byla cesta velmi nákladná, namáhavá a nejednou riskantní. Musela být diplomaticky i logisticky připravena.

„Protože ne vždy průvod dorazil do příhodného místa, museli počítat i s tím, že eventuélně přenocují ve volné krajině. Museli mít dostatek zásob, kdyby takový stav nastal. Část jízdy probíhala v zimních měsících a překročit Apeniny nebylo úplně nejsnadnější.“

A jaký byl celý smysl římské jízdy? Zdůraznila, že tento panovník nevládne jen v prostoru na sever od Alp, ale že mu náleží práva na část Itálie na sever od Říma. Korunovaci v Říme nepodnikl nikdo před Karlem IV. od roku 1220.

Bazilika sv. Ambrože v Miláně

Důležitou skutečností bylo, že Karel IV. přišel do Říma v míru, dosáhl tedy korunovaci v bazilice sv. Petra bez boje, na rozdíl od Jindřicha VII.

S jeho korunovací souhlasil papež, to se nepovedlo například Ludvíku Bavorovi. Korunovaci nebyl samotný papež osobně přítomný, jelikož tehdy nesídlil v Římě, ale v Avignonu.

autoři: mir , sch
Spustit audio