Pravicový populismus otravuje společnost jako jed, řekla v Davosu Merkelová
Ve švýcarském Davosu pokračuje zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Na setkání nechybí řada předních státníků včetně německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či britské premiérky Theresy Mayové. A také šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, jehož vystoupení se očekává v pátek.
Někteří z výše jmenovaných už na letošním ročníku prestižní konference promluvili. Evropská média se zaměřují především na projevy Merkelové a Macrona, které měly leccos společného: spojovala je především myšlenka užší spolupráce ve sjednocené Evropě.
Hrozba extremismu
Spolková kancléřka se ale věnovala i hrozbě krajně pravicového extremismu. „ Je to jed živený neřešenými problémy. Jed, který otravuje celou společnost,“ řekla Merkelová. Vyhrocený nacionalismus navíc podle ní představuje velké riziko, jež může vážně narušit současné mezinárodní vazby, píše server německé stanice Deutsche Welle.
Německá politička rovněž vyjádřila naději, že podpora extrémně populistických stran a hnutí v Evropě již dále neporoste. A co se týče Německa, její vláda prý udělá vše pro to, aby dostala „populistickou vlnu“ pod kontrolu.
Deutsche Welle v této souvislosti připomíná, že v Bundestagu poprvé v historii usedla po zářijových volbách krajně pravicová protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD). Nemalé volební zisky si připsala podobně laděná hnutí také ve Francii a Nizozemsku.
Podíl německa na řešení dluhové krize
Příčinu tohoto vývoje vidí Merkelová v nedávných v událostech, které významně ovlivnily dění právě v její zemi. Německo se zásadně podílelo na řešení řecké dluhové krize. A v rámci záchrany tamní ekonomiky Berlín dotoval Athény velkými finančními sumami.
V roce 2015 zase do Evropy prchaly statisíce migrantů. A to nejen z válkou a napětím sužovaného blízkovýchodního regionu, ale také z Afriky. Velká část běženců zamířila do Německa. Právě tyto události podle kancléřky přispěly v její zemi k nárůstu populismu a krajně pravicových uskupení.
Merkelová rovněž v Davosu uvedla, že po rozhodnutí Velké Británie opustit Evropskou unii musí zbývajících 27 členů vystupovat jednotně, zejména pak v oblasti zahraniční politiky. Takový přístup je nezbytný, „pokud my Evropané chceme, aby nás na světové scéně brali vážně,“ nabádala kancléřka. Velké výzvy, které přináší například rostoucí vliv Číny, může podle ní starý kontinent zvládnout jen jako jeden blok.
Národní ego
Angela Merkelová se před účastníky zasedání Světového ekonomického fóra rovněž vyslovila pro mezinárodní řešení globálních problémů. V současnosti se podle ní projevuje ve světě „národní egoismus“. Proto považuje za více než výstižné motto letošní davoské konference, které doslova hlásá „Vytváření sdílené budoucnosti v roztříštěném světě“.
„Izolace není dobrou cestou a protekcionismus není správnou odpovědí na globální problémy,“ cituje šéfku spolkové vlády stanice Deutsche Welle. Mezinárodní společenství pak politička ujistila o tom, že – navzdory aktuálním problémům kolem vzniku nové vlády – Německo chce být při řešení krizí silným hráčem.
Podle britského deníku Guardian Merkelová těmito výroky vyslala americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi důrazné varování před riziky protekcionismu. Reagovala tak mimo jiného na aktuální informace o tom, že se Spojené státy chystají zavést nová, výrazně vyšší cla na dovoz řady produktů z Číny. Přitom už tento týden Washington zvýšil tarify na import praček nebo solárních panelů.
Jak a jestli vůbec bude na tyto postoje reagovat sám Trump, se dozvíme už velmi brzy. Prezident Spojených států promluví na Světovém ekonomickém fóru v pátek, informuje list Guardian.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.