Praotec přenosné rakoviny psů
Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo vystopovat přenosnou rakovinu psů až k jejímu počátku - psu, který žil před 11 000 lety a podobal se aljašskému malamutovi.
Naprostá většina rakoviny vzniká mutací v buňkách jedince a spolu s ním také zaniká. Výjimky známe jen dvě. První je přenosná rakovina tasmánských vačnatců ďáblů medvědovitých, která se přenáší kousáním z jednoho zvířete na druhé a druh už téměř přivedla na pokraj záhuby. Druhou, méně fatální přenosnou rakovinou je takzvaný pohlavně přenosný nádor psů (canine transmissible venereal tumor, CTVT), který se přenáší mezi domestikovanými psy při páření. Nádorově změněné buňky nemocného psa se přenesou na sliznice pohlavních orgánů zdravého psa a začnou zde vytvářet nový nádor. Znamená to, že jde o stále stejnou linii rakovinných buněk, která pochází od vůbec prvního psa s tímto onemocněním.
Kdy tento pes přibližně žil a jak vypadal, se nyní podařilo zjistit mezinárodnímu týmu vědců pod vedením Elizabeth Murchisonové z Cambridgeské univerzity. Zkoumali DNA z buněk nádoru dvou psů pocházejících z velmi vzdálených oblastí: prvním byl pes z australského Severního teritoria, který žil v táboře Aboriginců, druhým americký kokršpaněl chovaný v Brazílii. Výsledky ukázaly, že genom rakovinných buněk obsahuje asi 2 miliony mutací, tedy mnohem víc než například lidské nádory, v nichž se typicky najde něco mezi 1000 a 5000 mutacemi. Z mutací, o kterých je známo, jakou rychlostí se akumulují v čase, vědci odvodili, že pohlavně přenosný nádor psů se poprvé objevil u jedince, který žil asi před 11 000 lety.
Kromě výše zmíněných mutací rakovinné buňky stále obsahují jeho dědičnou informaci, z níž se dá vyčíst, že šlo o tmavě (šedě, hnědě nebo černě) zbarveného psa s kratší srstí, špičatým čenichem a vztyčenýma ušima, který se stavbou těla podobal dnešním severským plemenům, jako je aljašský malamut. Jestli to byl samec či samice, se říci nedá, ale je jisté je, že měl nízkou genetickou diverzitu. Šlo tedy o relativně inbrední zvíře, které pravděpodobně pocházelo z populace s častým výskytem příbuzenského křížení. Ze srovnání rakovinných buněk psů z Austrálie a Brazílie také vyplynulo, že do celého světa se pohlavně přenosný nádor psů rozšířil asi před 500 lety – pravděpodobně díky psům, kteří své pány provázeli při zámořských cestách.
Zdroj: Science, ScienceDaily
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
