Povolenky zdarma nejsou správnou motivací pro snižování emisí v průmyslu. Je potřeba rychleji zavést uhlíkové clo, říká odbornice na energetiku Urbanová

3. leden 2023

Reforma trhu s emisními povolenkami, na které se Evropská unie dohodla ještě za českého předsednictví, čelí kritice z různých stran. „Její dosažení považuji za velký úspěch a je to úspěch i pro ochranu klimatu,“ říká Jan Tůma z ministerstva životního prostředí. „Je to úspěch českého předsednictví. Kriticky se ale stavíme k tomu, že i nadále bude průmysl dostávat velkou část povolenek zdarma,“ reaguje ředitelka Centra pro dopravu a energetiku Barbora Urbanová. 

Tůma upozorňuje, že emise skleníkových plynů firem jsou pořád významně vyšší a klesají pomaleji, než jak jim bude klesat bezplatná alokace povolenek.

Čtěte také

„Takže tato dohoda pro ně představuje dodatečnou motivaci. A je to hlavně perspektiva, kterou jim tato legislativa dává. Není to o tom, že by se firma každý den podívala, kolik stojí povolenka, a pak se rozhodla, jestli vypustí jednu nebo dvě tuny CO2 do ovzduší. Ale povolenky dávají perspektivu do budoucna. Je to faktor, který musí podniky zahrnout do svých investičních plánů a budoucích očekávání,“ vysvětluje vedoucí oddělení obchodování s emisemi ministerstva životního prostředí.

Urbanová je ale přesvědčená, že povolenky zdarma nejsou správnou motivací pro snižování emisí v průmyslu.

Bezplatná alokace povolenek není opatření na snižování emisí, ale opatření, které má ochránit konkurenceschopnost průmyslu.
Jan Tůma

„Dosavadní zkušenost mimo jiné ukázala, že právě sektor energetiky, který si musel nakupovat povolenky v aukcích, snížil emise výrazně více, než průmysl, který velkou část dostává zdarma. Emise v průmyslu buď stagnují, nebo klesají jen velmi nepatrně. A u některých odvětví, jako například výroba cementu, emise dokonce vzrostly,“ upozorňuje.

Bylo by potřeba daleko rychleji zavést takzvané uhlíkové clo. Tranzitní doba, která je naplánovaná až do roku 2034, je příliš dlouhá.
Barbora Urbanová

Rozdávání povolenek zdarma je podle ní problematické z několika důvodů. Jednak to jde, jak říká, proti samotnému principu emisního obchodování.

„Kdy znečišťovatelé místo toho, aby platili za imise, de facto dostávají zaplaceno za jejich vypouštění. Dále státy přicházejí o výnosy ve výši stovek miliard euro, které by šly použít na investice do dalších klimatických opatření. Především ale odnímáme tlak na snižování emisí v průmyslu, což znamená, že se budou muset snížit rychleji nebo více v jiných odvětvích,“ naznačuje Urbanová.

Výsledek politického kompromisu

Tůma zdůrazňuje, že bezplatná alokace povolenek není opatření na snižování emisí, ale opatření, které má ochránit konkurenceschopnost průmyslu a poskytnout evropskému průmyslu dostatek času na to, aby si firmy naplánovaly a provedly svoje investice do bezemisních technologií.

Čtěte také

„Chrání je to před konkurencí ze třetích zemí, které nemají žádnou klimatickou regulaci, kterých je pořád hodně, protože Evropa je v tomto směru lídrem,“ popisuje.

Urbanová ale připomíná, že povolenky zadarmo dostávají firmy už od roku 2005, kdy systém vznikl. Takže čas na přípravu měly podle ní dostatečně velký.

„Souhlasím s tím, že je potřeba určitá ochrana nebo podpora průmyslu. Měla by se ale dít jiným způsobem. Bylo by potřeba daleko rychleji zavést takzvané uhlíkové clo. Tranzitní doba, která je naplánovaná až do roku 2034, je příliš dlouhá,“ naznačuje.

Tůma v této souvislosti připomíná, že jednou z nejdůležitějších součástí reformy je přechod v ochraně konkurenceschopnosti od bezplatných povolenek směrem k uhlíkovému vyrovnání na hranicích, tedy k uhlíkovému clu.

Čtěte také

„Kde je vlastně zajištěno, že dovoz zboží do Evropské unie je podroben stejnému zpoplatnění emisí jako výroba v Unii,“ vysvětluje.

Doba, po kterou bude uhlíkové clo postupně zaváděno a budou odstraňovány povolenky zdarma, je podle něj výsledkem politického kompromisu.

„Byly tam hlasy, které chtěly ten čas delší. Byly tam politické požadavky, které chtěly přechod výrazně rychlejší. Takže harmonogram, který jsme dohodli, že přechod bude probíhat mezi lety 2026 až 2034 a poté již nebudou přidělovány žádné bezplatné povolenky, je výsledný politický kompromis,“ vysvětluje Jan Tůma.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš Matoška , kbr
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.