Emisní povolenky jsou autopilot, který nás vede k dekarbonizaci. Energie zdražují jen marginálně, míní europoslanec Niedermayer. Tisíc eur za megawatthodinu nám vymlátí ekonomiku, oponuje europoslanec Tošenovský

31. srpen 2022

Cena emisních povolenek je na rekordní hodnotě téměř 100 eur za tunu CO2. Přesto s nimi Evropská unie odmítá zastavit obchodování a tak pomoct snížit ceny elektřiny, jak doufá Polsko.

„V současné krizi hrají emisní povolenky jen malou roli. Zastavení jejich obchodování by mělo dlouhodobé závažné následky, škody by převýšily přínosy,“ uvádí v Pro a proti europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer.

Čtěte také

Europoslanec ODS Evžen Tošenovský ale věří, že povolenky přestaly plnit svou funkci. „Uhelné elektrárny dnes jedou na doraz. Ke zkrocení trhu s energiemi bude třeba udělat mnoho kroků a emisní povolenky mají výhodu, že jsou v gesci Evropské komise a zastavit je je velmi jednoduché.“

„Povolenky se promítají i do cen na spotovém trhu, což je elektřina vyrobená ze zemního plynu, a to tak, že jedna megawatthodina, která se koncem minulého týdne obchodovala až za 1000 eur, se nyní obchoduje kolem 600. Ale tzv. velmi drahá emisní povolenka tam dělá cenu pouze 50 eur. Zásadní pro jejich vyhnání je cena zemního plynu a ta se zvýšila z 20 eur za megawatthodinu na skoro 300. Řešme tedy průsak cen plynu do elektřiny, neintervenujme na trhu, který má malý vliv,“ navrhuje Niedermayer.

Povolenky mají od začátku jeden strašidelný problém, proto jsem pro ně nikdy nehlasoval: jsou nepředvídatelné.
Evžen Tošenovský

Přesto Tošenovský nepovažuje vliv emisních povolenek na cenu elektřiny za marginální. „Jen vyhlášení, že se schází rada ministrů EU, poslalo cenu na trhu z 1000 eur na 600. Takové signály komise musí vysílat, není to jen v povolenkách, ale je to jeden zdroj.“

„Na začátku byly za 7 eur, najednou jsme na 90. Staly se spekulativními nákupy a neplní to, co by měly plnit. Lepší by byla jasně daná uhlíková daň,“ tvrdí Tošenovský.

Podle Niedermayera je výhodou povolenek právě to, že jde o fungující tržní nástroj. „Ano, cena fluktuuje, ale vyvíjí se podle toho, jak úspěšně dekarbonizujeme ekonomiku. Povolenky jsou autopilot, který nás směřuje k cíli, u emisní daně bychom pořád museli zvažovat, jestli jejich výše stačí, nebo ne.“

Je nutné víc pracovat s čísly a méně s emocemi.
Luděk Niedermayer

„Uhelné elektrárny nyní mají astronomické zisky,“ dodává Niedermayer. „Musí sice nakupovat emisní povolenky, ale odhad jejich ceny je kolem 200 eur, zatímco elektřina je mezi 500 a 1000 eury. Zrušení povolenek by zkomplikovalo dekarbonizaci ekonomiky a potrestalo by firmy, které s nimi zodpovědně obchodují a investovaly do dekarbonizace. Zavedli bychom tedy chaos a dopad na ceny by byl malý.“

Občanský demokrat argumentuje tím, že se trh s povolenkami doslova zhroutil. „Tisíc eur za magawatthodinu znamená, že vymlátíme ekonomiku. Ani trh s emisními povolenkami neprobíhá ideálně. Rusko použilo energetiku jako zbraň proti Evropě a v této chvíli už hrajeme o měsíce, kdy firmy zavřou, protože nemůžou mít na základní energetické potřeby.“

Čtěte také

Bude potřeba také revidovat klimatické závazky. „Ten blázinec na trhu energií nezpůsobila jen válka, ale rozjížděl to už i Green Deal. V tuto dobu je třeba se na to podívat realisticky, aby nám za velké cíle klimatického boje neumřela ekonomika, a pak budeme muset hlavně řešit sociální smír,“ varuje Evžen Tošenovský (ODS).

„Právě podíl obnovitelných zdrojů nám pomůže se z této krize vymanit. Není také pravda, že nejsme schopni kalkulovat, jaké náklady na zastropování cen plynu budou. Proto je nutné víc pracovat s čísly a méně s emocemi,“ doporučuje Luděk Niedermayer (TOP 09).

Poslechněte si celou debatu v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , oci
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.