Emisní povolenky se vymkly kontrole, s plynem jsme závislí na „jediné rouře“, kritizuje expert Míl
Energie v mnoha zemích Evropy výrazně zdražují. Nahoru jdou ceny elektřiny i plynu. Hlavním viníkem jsou podle bývalého ředitele společnosti ČEZ a někdejšího vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla vlády států Evropské unie, které mají dostatečně široký aparát na to, aby podobným potížím předcházely. „Příčin je několik – plnění zásobníků dodávek plynu do Evropy na poslední chvíli a emisní povolenky,“ vyjmenovává.
Celý systém emisních povolenek se vymkl kontrole a stal se předmětem spekulací, upozorňuje host Interview Plus Lukáše Matošky. „Národní vlády bohužel souhlasily s tímto mechanismem a teprve nyní Komise přichází s tím, že chce zastavit rozšíření obchodování s emisemi skleníkových plynů na sektory silniční dopravy, budov a podobně.“
Čtěte také
Míl vidí jako zásadní problém to, že v tuto chvíli už řešíme důsledky vysokých cen a ne jejich příčiny. Vlády zemí Evropské unie totiž udělaly chybu v tom, že systém emisních povolenek nenastavily tak, aby byl předvídatelný.
„Žádná firma se neumí připravit na skokové změny a toto navýšení cen v podstatě přenese na zákazníka. To se dnes děje, a proto se přichází s myšlenkami ‚energetických chudobenek‘,“ říká s odkazem na zvažované energetické šeky pro chudší domácnosti, na které by podle něj by mohly dosáhnout až dvě pětiny evropských obyvatel.
Plyn. Závislí na jediné rouře
Pokud jde o plyn, zdražování způsobily vyprázdněné zásobníky, které se měly přes léto naplnit. „Rusko meziročně zdvojnásobilo dodávky do Turecka a z jiného zdroje také zvýšilo dodávky do Číny,“ vysvětluje Míl a dodává, že Rusko v podstatě hraje svou hru.
Čtěte také
Bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku připomíná výroky fyzika Andreje Sacharova nebo ruského vůdce Vladimira Putina o tom, že v bezpečnostní doktríně některých zemí ropa a plyn víceméně nahradily vojenské konvenční zbraně.
„Ovlivňování hospodářské prosperity a společenské stability v řadě zemí prostřednictvím cen a objemu dodávek primárních zdrojů surovin je ta nejsnazší a nejlevnější cesta. A není možné to Rusku vyčítat – chová se pragmaticky,“ uznává Míl s dodatkem, že tím ruské chování rozhodně nehájí.
Jsme v podstatě závislí na jedné jediné rouře, která funguje na základě dohody mezi Moskvou a Berlínem.
Jaroslav Míl
„Chyba je ale na straně evropských zemí,“ konstatuje. „Evropa zapomněla na diverzifikaci transportních tras a zdrojů, je závislá z více než 90 procent na jednom dodavateli.“
Kritikou exředitel ČEZu nešetří ani směrem k Česku. „Je ostudou, že Česká republika není propojená severojižně – přes naše území nejde žádný plynovod vedoucí ze severu z nějakých terminálů směrem na jih. Nejsme přímo propojeni vysokotlakem s Rakouskem, jakkoli o to Rakousko výrazně stojí a stáváme se v podstatě závislí na jedné jediné rouře, která funguje na základě dohody mezi Moskvou a Berlínem,“ uzavírá.
Proč se navzdory všem deklaracím Německo stane velmi „špinavou“ zemí? A dočkáme se do roku 2023 snížení cen energií? Poslechněte si celý audiozáznam Interview Plus Lukáše Matošky.
Související
-
Marek Hudema: Co může za rostoucí ceny energií?
Někteří ekonomové a komentátoři z toho viní ambiciózní zelené plány Evropské komise a evropský systém obchodu s emisními povolenkami. Skutečnost je mnohem složitější.
-
Energie zdražují a bude to pokračovat. „Je to i záměr, abychom víc šetřili zdroje,“ tvrdí ekonom
Odběratele proto čeká výrazné zdražování energií a vláda zvažuje podpůrná opatření, kterými by domácnosti ochránila před možnými finančními potížemi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
