Politici lžou a tvrdí něco jiného než klimatologové. Zbytečně děsí lidi, říká komentátor Schmarcz. Na klimatickou krizi je ale třeba upozorňovat, oponuje europoslanec Peksa

13. prosinec 2022

V Praze na Letné dotikaly obří klimatické hodiny, které dva týdny ukazovaly, kolik času zbývá na zastavení nezvratných změn klimatu. Praha tak stejně jako New York, Soul, Berlín nebo Glasgow upozorňovala na závažnost tématu klimatické krize. „Je dobře, že byly tyto hodiny v Praze. V Česku se to nebere moc vážně,“ míní europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). „Ničemu to nepomůže. Lidi to zbytečně děsí,“ nesouhlasí komentátor serveru Info.cz Martin Schmarcz. 

Klimatické hodiny Schmarcz označuje za symbol klimatické lži. Politici podle něj lžou a tvrdí něco jiného, než říkají vědci z mezivládního panelu OSN pro klimatickou změnu.

Čtěte také

„Politici na zprávy klimatického panelu reagují špatně, hystericky a neúčinně. Klimatologové nikdy neřekli, že do sedmi let nastane něco jako konec světa, nezvratné změny. Klimatologové dávají data a říkají, že se s nimi musíme nějak vypořádat. A politici mají ten problém vyřešit. Ale ne tak, že budou největší panikáři a budou lidi děsit,“ vysvětluje.

„Nepopírám zprávu panelu, nepopírám nutnost něco dělat. Vadí mi politické lhaní, kde si na tom politici honí triko a snaží se nějakým způsobem získat hlasy,“ dodává komentátor.

Připomíná, že Piráti v čele s dosluhujícím pražským primátorem Zdeňkem Hřibem se před hodinami nechali vyfotit s nápisy „Nemáme čas“ a podobně. To je podle něj špatná symbolika.

Na tuto problematiku je třeba upozorňovat. V Česku z nějakého důvodu bývá opakovaně zesměšňována.
Mikuláš Peksa

„Protože to dělali v době, kdy měli v Praze podepisovat koaliční smlouvu. Měli převzít mimo jiné resort životního prostředí a mohli pokračovat ve své politice instalace slunečních panelů na střechy v Praze. Což je ta reálná věc, která se má dělat. Oni toto odmítli, odmítli převzít odpovědnost a místo toho se fotí s nějakým plakátem,“ naznačuje.

Čtěte také

„Na nábřeží se může vyfotit, kdo chce a jak chce,“ reaguje Peksa. To, že se Piráti před klimatickými hodinami vyfotili, je podle něj naprosto potřebné gesto. V Česku se totiž tato problematika podle europoslance ignoruje.

„To, co hodiny ve skutečnosti ukazují, je čas, který ještě máme, než bude do atmosféry vypuštěno takové množství oxidu uhličitého, aby to planetu ohřálo o jeden a půl stupně. Pochopitelně ještě nenastane konec světa, ale nastanou nějaké nevratné změny, které planetu poškodí.“

Vyvoláváme nesplnitelné očekávání, když se fotíme s nějakými letáky místo toho, abychom něco prakticky dělali.
Martin Schmarcz

„Takže na tuto problematiku je třeba upozorňovat, protože ve většině civilizovaného světa se bere vážně. V Česku z nějakého důvodu bývá opakovaně zesměšňována. A jsem velmi rád, že kolegové v Praze na problém upozornili. Protože dohadování o tom, jestli je to reálné, nebo nereálné a jestli bychom měli něco dělat, nebo ne, českou politiku systematicky brzdí,“ soudí.

Nesplnitelné očekávání

Schmarcz ale opakuje, že klimatické hodiny jsou v duchu politických reakcí, které jsou podle něj špatně.

Čtěte také

„Když se budete bavit s klimatology, tak vám řeknou, co se má konkrétně dělat a jak se máme chovat. Ale také vám řeknou, že sliby, že do roku 2030 se trend otočí a že se neoteplí víc než o jeden a půl stupně je nesmysl. I kdybychom se v Evropě postavili na hlavu a snížili emise na nulu. Vyvoláváme nesplnitelné očekávání, když se fotíme s nějakými letáky místo toho, abychom něco prakticky dělali,“ naznačuje.

Podle Peksy Evropská unie problém klimatu řeší, přijala řadu konkrétních opatření. Připomíná také, že mezinárodní panel pro změnu klimatu je vědecké těleso a politické závazky jsou formulované v tzv. Pařížské klimatické dohodě.

Čtěte také

„To jsou dvě různé věci a zcela přirozeně vědecké těleso nemá politickou odpovědnost a nemůže vytvářet politické závazky. Pařížská klimatická dohoda zavazuje jak Česko, tak třeba Čínu, Indii či Spojené státy. Tam je poměrně jasně řečeno, že se budeme pokoušet udržet množství skleníkových plynů pod úrovní, která odpovídá ohřátí planety o jeden a půl stupně,“ říká.

Podle komentátora je evropská politika v této oblasti celá špatně.

„Daly se dělat jiné kroky, tedy rychlejší, levnější a více by snížily emise CO2. Například se nemělo začít auty, ale zateplováním budov. To jsou chyby, které se dělaly právě proto, že se opatření přijímají ideologicky. Pan europoslanec to řekl správně. Neřekl to klimatický panel, neříkají to vědci, říkají to politici. Je to politická odpovědnost,“ naznačuje Schmarcz.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , kbr
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.