Povedený pirátský pár Jack Rackham a Anne Bonnyová. Řádili dva roky, pak je čekala šibenice
Společně přepadávali a loupili a společně málem i zemřeli. Jack Rackham neboli Calico Jack se plavil okolo Bermud, Baham a u souostroví Západní Indie. V roce 1718 se dal do služeb anglického krále a drancoval španělské lodě. Seznámil se s Anny Bonnyovou a na palubu přizval i další ženu. Obě prý byly v akci brutálnější než muži... Po slavné dvojici Rackhama a Bonnyové dodnes zůstala jen legendární vlajka, po staletí symbol všech pirátů.
O dětství Jacka Rackhama nevíme nic: narodil se 21. prosince 1682 v Bristolu v Anglii a dospíval v době, kdy v Karibiku vrcholil zlatý věk pirátství. Souviselo to s intenzivním soupeřením Španělska, Francie a Anglie o nadvládu nad koloniemi.
Výpravy bohatě naložených obchodních lodí byly živnou půdou pro námořní lupičství. První písemná zmínka o Jackovi je z listopadu 1718, kdy působil na pirátské lodi Ranger pod kapitánem Charlesem Vanem.
Právě v onom listopadu námořníci odhlasovali Vaneovo odvolání a do funkce kapitána ustavili Rackhama. Byl známý také pod přezdívkou Calico Jack, rád totiž nosil oblečení z jemné indické tkaniny kaliko.
V jeho počínání moc romantiky nenajdeme: operoval v okolí Bermud, na Bahamách a u souostroví Západní Indie, jeho hlavní prací bylo drancování menších plavidel. Přepadával někdy i jen rybářské lodě, u kterých měl jistotu, že jeho akce budou úspěšné.
Moc z toho nezbohatl. Jeho kořistí býval tabák, kokosové ořechy, papriky, cukr, to vše pak prodával obchodníkům „v pirátských rájích“. Na druhou stranu, on i jeho muži neměli pověst násilníků.
Anne a Mary
V prosinci 1718 vyhlásila Anglie válku Španělsku a potřebovala služby korzárů, kteří přepadávali španělské obchodní lodě. Rackham se počátkem roku 1719 vydal na Nassau na Bahamách, využil Brity nabídnuté amnestie a stal se korzárem ve službách krále Jiřího I.
Na Bahamách se seznámil s Irkou Anne Bonnyovou. Přestože byla vdaná, ukradli spolu v srpnu 1719 loď, odjeli na moře a začali verbovat námořníky do pirátských služeb. Byla to tehdy rarita, ženy na paluby lodí nesměly, podle pověry přinášely neštěstí.
Jack Rackham měl na lodi hned dvě, kromě Anne Bonnyové ještě Mary Readovou. Obě se podle legendy převlékaly za muže a bily se a loupily víc než jejich mužské protějšky.
Readová má ale za sebou jiný příběh, o kterém uslyšíte v jednom z dalších dílů pořadu Portréty.
Šibenice a vlajka
V září 1720 byl Rackham bahamským guvernérem prohlášen za piráta a za jeho dopadení byla vypsána štědrá odměna. Vyplacena byla už po měsíci, Rackhama zajal slavný „lovec pirátů“ Jonathan Barnet.
Rackham byl odsouzen k trestu smrti a v listopadu 1720 oběšen, Anny Bonnyovou čekal stejný trest o deset dní později. Oběšení unikla, vymluvila se na těhotenství. O jejím dalším osudu víme málo, legendy si protiřečí, nejspíš se jí ale podařilo z vězení dostat na svobodu a zemřela v dubnu 1782.
Jack Rackham nezanechal světu jen pověst o pirátovi se dvěma brutálními ženami na palubě – zůstala po něm i pověstná pirátská vlajka, bílá lebka se dvěma zkříženými meči na černém podkladu, Jolly Roger.
Pravdou je, že podobný motiv se ve stejné době a v některých případech už i o něco dřív objevoval na jiných pirátských lodích a dnes se už asi nedozvíme, kdo s tím přišel první a kdo od koho „opisoval“. Rozhodně ale Jack Rackham byl tím, kdo pirátskou vlajku nejvíc proslavil.
V dalších dílech minisérie pořadu Portréty uslyšíte o pirátech Henrym Morgenovi, Mary Readové a Elise Eskilsodotterové.
Související
-
Ženy ve středověku a raném novověku vyhnaly z pivovarnictví i pomluvy
V 16. století napsal britský spisovatel John Skelton satirickou báseň o Eleonoře z Rumanic. Krčmářku vykreslil jako starou škaredou babu.
-
Stěžejní kapitolou českých středověkých dějin je husitství. Jak posloužilo komunistům?
Moderní český národ i stát se formoval také díky husitskému hnutí. A přišly chvíle, kdy si společnost naopak formovala husitství.
-
Českým zemím vládli dokonce dva nekorunovaní Habsburkové, připomíná historik
Klíčovým státoprávním aktem byla v historii korunovace. Až tehdy se stal král nejvyšším představitelem země. František Josef ale korunovaci odmít. Proč?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka