Poválečné tresty za „kolaboraci vleže“ byly přísnější k ženám než mužům, zdůrazňuje historička

Se zatýkáním se začalo hned po 8. květnu 1945, připraveny byly i mimořádné soudní tribunály a zatýkaly se i ženy, které byly obviněny za „kolaboraci vleže“.

Resp. za intimní vztahy s okupanty – nejdřív to mělo být za styky výhradně s vojáky německé armády, velmi rychle se obvinění rozšířilo na další skupiny Němců. A pojem „horizontální kolaborace“ se také objevil už za války, ale ve Francii. A na rozdíl od některých západoevropských států, byl tento paragraf v naší historiografii donedávna zcela přecházený.

O situaci po válce zatčených žen historik uvádí: „Ženy byly ve vězeních a vazbách podrobovány sadistickému sexuálnímu mučení. Oběťmi nebyly jen Němky, ale i Česky, které měly během okupace milostný poměr s Němci,“ napsal po válce historik Benjamin Frommer.

Čtěte také

Byla Lída Baarová kolaborantkou? Dostala nálepku, které se těžko zbavuje, soudí publicista Motl

K tomu v pořadu Jak to bylo doopravdy historička a právnička Eva Janečková dodává: „K mužům se ale nechovali stejně. I proto, že muži obvykle nebyli objekty sexuálního násilí“.

Proč pak Janečková vysvětluje dál: „Důvodů bylo mnoho – ale jedním to, že v retribučním aparátu seděli převážně muži, a ti ta provinění viděli trošičku jinak. Ze sociologického hlediska byli považováni spíš ,za borce‘, kteří dobyli německou dělohu. Naopak česká žena ,vystavila‘ svou dělohu německému vlivu.“

Mandlová, Baarová i Gollová

Zatčeny tak byly velké filmové hvězdy: Adina Mandlová, Lída Baarová nebo Nataša Gollová. Vytýkaly se jim velmi podobné věci: měly mít intimní vztahy s Němci. Řada obvinění ale byla účelová – například vztah Baarové s neblaze proslulým nacistickým ministrem Josephem Goebbelsem probíhal ale ještě před válkou, kdy se s nacistickými představiteli stýkali státníci mnoha dalších států.

Čtěte také

„Vsadila jsem na popularitu a taky jsem se tak chovala.“ Příběhy slavných: Adina Mandlová

Herečky ale vzbudily velký „hněv lidu“ – takže se na „nějaká fakta“ příliš nehledělo. „Skutečně šlo i o lidové tlaky, majetkový prospěch apod. O spravedlnosti bych v jejich případech určitě nemluvila,“ konstatuje historička.

Do vazeb se ovšem dostaly i ženy veřejnosti neznámé, obvinění byla velmi podobná, stejně tak chování těch, které je zatýkali, hlídali i soudili. Historik Pavel Kmoch říká: „V praxi byly postihovány styky s kýmkoli – resp. pokud byl německé národnosti. Jednalo se o širokou škálu vztahů: od prostých náhodných souloží, přes situací vynucený sexuální styk, až po skutečný citový vztah“. 

Veřejné lynčování

„Ženy byly v žalářích vystaveny tzv. lidovému lynčování: byly jim ostříhány vlasy, na záda jim namalovali hákový kříž, vlekli je ulicemi a často je nutili spoře oblečené zametat ulice, ve vazbě byly častokráte znásilňovány, bití bylo na denním pořádku.“ Nikdo neprotestoval, téměř se jich nikdo – kromě jejich rodiny –, ani nezastal. Tehdejší „vůle lidu“ stála nad vším a byla to vhodná zástěrka pro nejrůznější nepravosti.

Čtěte také

Diváci ji milovali. Za lásku v osobním životě ale tvrdě zaplatila. Osudové ženy: Nataša Gollová

Dnes se tak dozvídáme příběhy různých neznámých žen – například tři mladé, naivní a po ocenění toužící dívky z Benešova alias „Tři Codonas“, kterým sice spolupráce s nacisty prokázána nebyla, ale potrestány byly.

Další byla učitelka hudby, která byla obviněna a posléze odsouzena za styk s vojákem německého Wehrmachtu. Hájila se tím, že se k ní – tělesně postižené –, choval vlídně a na veřejnosti se s ním neobjevovala. „Ve vazbě strávila poměrně dlouhou dobu, vyšetřovalo se, jestli její styky překračovaly nezbytně nutnou míru,“ popisuje historička s tím, že trestu nakonec neunikla ani ona.

Na otázku pořadu, jestli byly tresty za „kolaboraci vleže“ přísnější k ženám než k mužům, Eva Janečková odpovídá:  „Tresty pro ženy byly rozhodně přísnější, ale trestány byly převážně ženy, a to bez ohledu na to, o jak závažná provinění šlo.“

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Jak to bylo doopravdy Ivany Chmel Denčevové.