Potvrzeno: byly nalezeny ostatky Filipa II. Makedonského
Zevrubné analýzy potvrdily dlouho panující podezření: hrobka objevená v řecké Vergině patří otci Alexandra Velikého.
V roce 1977 se pustil řecký archeolog Manolis Andronikos do vykopávek tzv. Velké mohyly v severořeckém městě Vergina. Našel v ní tři hroby. Jeden byl vykradený zloději a o jeho velkoleposti svědčily jen nádherné malby na stěnách. Druhý hrob zlodějům unikl a zůstal neporušený. Vědci v jeho dvou komorách narazili na spálené ostatky muže a ženy. Jako dary na cestu na onen svět dostali oba nebožtíci stříbrné a bronzové nádoby, zlaté věnce a sarkofágy a dále pak zbraně i brnění. Třetí hrob ukrýval stříbrný sarkofág se spálenými ostatky chlapce a spoustu nádob z nejrůznějších materiálů.
Největší pozornost vzbudil druhý hrob. Nákladná výbava naznačovala, že tu byl pochován někdo velmi vlivný. Někteří vědci sázeli na Filipa II. Makedonského a některou z jeho manželek. Jiní odborníci dávali přednost hypotéze, podle které byl v druhém hrobu Velké mohyly pohřben se svou ženou Eurydikou Filip III. Arrhidaios – syn Filipa II. a nevlastní bratr Alexandra Velikého.
Tým odborníků pod vedením antropologa Theodora Antikase od roku 2009 ostatky z druhého hrobu intenzivně zkoumá. S pomocí nejmodernějších metod získali vědci o obou nebožtících celou řadu informací. Muž trávil hodně času v sedle koně. Vypovídají o tom zbytky nespálených kostí. Vedl zřejmě rušný život plný bojů. O tom svědčí stopy po mnoha závažných zraněních. Sužoval ho například chronický zánět čelních dutin i dutin přiléhajících k čelisti. Tyto komplikace mohly být důsledkem dřívějšího zranění v obličeji. Z historických pramenů je známo, že Filip II. Makedonský byl v roce 354 př. n. l. zasažen do oka nepřátelským šípem při obléhání města Methone. O oko sice přišel, ale ze zranění se uzdravil a vládl pak ještě dalších 18 let. Filipův život ukončila až ruka vraha během oslav svatby jeho dcery.
Muž z druhého hrobu ve verginské Velké mohyle také trpěl dlouhodobě zánětem pohrudnice. Podle vědců z Antikasova týmu to může mít spojitost s těžkým zraněním klíční kosti, které Filip II. Makedonský utrpěl po zásahu kopím v roce 344 nebo 345 př. n. l. Další stopy po zranění jsou patrné na levé ruce, kde muže zasáhl ostrý předmět, nejspíše meč.
Důležité pro identifikaci ostatků bylo i zjištění, že nebožtíkovo tělo bylo záhy po smrti položeno na hranici a spáleno. Deformace některých kostí lebky dokládají, že na kostech byly v době kremace měkké tkáně. To vylučuje, že by hrob patřil Filipovi III. O něm je známo, že byl nejprve pohřben do země a teprve po nějaké době byly jeho kosti vyzvednuty a spáleny.
O totožnosti muže z druhé hrobky ve Velké mohyle prozradily hodně i ženské ostatky z vedlejší pohřební komory. Této ženě bylo mezi 30 a 34 roky. To vylučuje, že by šlo o manželku Filipa III., která zemřela ještě před dosažením věku 25 let. Zajímavé je, že i kostra této ženy nese jasná svědectví o tom, že trávila hodně času jízdou na koni. Utrpěla zlomeninu levé nohy, která vedla ke zkrácení a celkové deformaci končetiny. V její pohřební komoře se našlo zlaté pouzdro na krátký skytský luk a další zbraně. To by mohlo znamenat, že ostatky patří dceři skytského krále Atea, která po otcově porážce makedonskou armádou v roce 339 př. n. l. žila ve Filipově domácnosti. „Nevíme o jiném králi Makedonie, který by měl podobné kontakty se Skyty,“ říká Theodor Antikas.
Podle některých historiků poslal skytský král Ateas jednu za svých dcer Filipovi jako projev dobré vůle během pokusů o vyjednávání. Jiní historici ale namítají, že jednání mezi Filipem II. Makedonských a skytským králem Ateem měla silně konfrontační charakter a vyústila v otevřený ozbrojený střet, v kterém Ateas v roce 339 př. n. l. prohrál. Žena z hrobu by tak mohla být jednou z 20 000 skytských žen, které podle dobových pramenů Filip zajal po vítězné bitvě. Tyto ženy uprchly z Filipova zajetí, když makedonské na vojsko během návratu domů napadla početná skytská armáda. Je možné, že jedna ze zajatkyň zůstala s Filipem a žila pak v jeho domácnosti další tři roky až do královy smrti.
Historička Adrienne Mayorová ze Stanfordu předpokládá, že tato žena mohla po zavraždění Filipa spáchat sebevraždu a byla pak pochována společně s králem.
Zdroj: Archeology - Archaeological Institute of America, Ancient Origins, Discovery News
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
